Kolik energie spotřebujete při přípravě některých potravin?
Zkuste nás dashboard
Uchováváme potraviny (nejen v lednici)
Náklady na provoz lednice mohou v domácnosti, která netopí elektřinou představovat až 1/3 útraty za spotřebu elektrické energie. I když jsou soudobé lednice velmi úsporné a jejich spotřeba se stále mírně snižuje, nemalý vliv na jejich výslednou spotřebu má způsob jejich provozování.
Lednice slouží k uchování potravin, které následně konzumujeme. Nesprávný způsob ukládání potravin pak může mít v lepším případě za důsledek finanční ztrátu v podobě vyhozených zkažených potravin, v horším případě i zdravotní důsledky. Jak tedy ledničku provozovat? A jak v ní a nejen v ní ukládat potraviny?
Umístění ledničky
Vhodné umístění ledničky je jednou z hlavních podmínek pro její úsporný provoz i správnou funkci. Ve většině bytů je sice výběr místa pro umístění ledničky omezený, ale je třeba najít pro ní místo, které zabezpečí vhodné podmínky pro její bezproblémovou funkci.
První podmínkou je nutnost zachovat dostatečný odstup stěn lednice od okolí. Minimální vzdálenosti stěn lednice od okolních předmětů jsou uvedeny v návodu k lednici, zpravidla to je ale minimálně 1 cm u bočních stěn a 5 cm od stěny zadní.
Lednice je zdrojem tepla – z toho důvodu by měla být v dostatečně velké místnosti, aby prostor příliš nevyhřívala. Doporučení pro konkrétní model lze opět najít v návodu k použití.
Nedodržení těchto jednoduchých pravidel způsobí zvýšení spotřeby ledničky a zkrácení její životnosti – kompresor ledničky se prostě bude muset namáhat víc.
Důležité je i bezpečnostní hledisko. V soudobých lednicích je používán jako chladivo plyn isobutan (označovaný jako chladivo R600 a). Tento plyn je extrémně hořlavý a ve vyšších koncentracích může způsobit udušení. Jelikož chladivo může z porouchané lednice uniknout do místnosti, stanovuje norma (ČSN EN 378 Chladicí zařízení a tepelná čerpadla – Bezpečnostní a environmentální požadavky) objem místnosti pro umístění lednice jako 1 m3 na každých 8 gramů chladiva v chladícím okruhu lednice. Množství chladiva najdete na typovém štítku lednice (pozor, nejedná se o energetický štítek). Typická kombinovaná lednice objemu cca 200 litrů chladícího prostoru a cca 100 litrů mrazícího prostoru obsahuje přibližně 50 – 80 gramů chladiva. Menší chladnička s objeme cca. 130 litrů chladícího prostoru s malým mrazákem objemu cca 20 l pak obsahuje okolo 40 g chladiva.
Lednice by v žádném případě neměla být umístěna blízko zdrojů tepla (kamen, trouby, sporáku) a měla by být umístěna tak aby byla převážnou část dne ve stínu.
Nastavení správné teploty
I když je lednička zařízení, které udržuje potraviny v chladu, není nutné jí nastavovat na příliš velký chlad. Teplotu v chladícím prostoru nastavte na hodnotu okolo 4-5°C. Tato hodnota potraviny dostatečně ochrání a zároveň jejím udržováním nenaroste spotřeba energie nad očekávanou míru. Každý stupeň chladu navyšuje spotřebu lednice přibližně o 6 – 8 %. Nastavení teploty na hodnotu okolo 0°C pak může některé potraviny poškodit. Zvýšení teploty v chladícím prostoru nad 6°C se sice projeví v nižší spotřebě ledničky, ale tato teplota již nemusí ochránit uložené potraviny před zkažením. U nově pořízené lednice je vhodné skutečně dosaženou teplotu v jednotlivých částech chladícího prostoru ověřit pomocí teploměru do lednice. Pořízení teploměru není finančně náročné – je možné zakoupit za 50 – 70 korun. S jeho pomocí můžete teplotu v lednici kontrolovat trvale a tím odhalit případné problémy s funkcí lednice.
Teplota v mrazícím prostoru by měla dosahovat -18°C. Tato hodnota slouží k dlouhodobějšímu uchování potravin. Většina soudobých modelů má funkci pro krátkodobé snížení mrazící teploty (na -24°C nebo i -36°C). Tuto funkci využijte před plánovaným umístěním čerstvých potravin určených ke zmrazení. Rychlejší zmrazení potravin způsobí, že krystalky ledu, které se mrazením v potravině vytvářejí, budou mít menší velikost a nepoškodí tolik strukturu mrazené potraviny. Tímto opatřením ochráníte i stávající obsah mrazícího prostoru, protože nárůst teploty po vložení nezmražených potravin v něm nebude trvat tak dlouho.
Pravidelné odmrazování
Silná námraza na výparníku je spolu se špatným umístěním lednice hlavní příčinou zbytečně vysoké spotřeby elektřiny. Pokud není lednice vybavena funkcí NO FROST, je provádět pravidelné odmrazení. Tuto nepříjemnou práci je třeba provést vždy, když tlouštka namrzlého ledu dosáhne 5 mm. V tomto okamžiku lednice spotřebovává o 15 – 20 % energie více. Tloušťka ledu nad 1 cm pak může zvýšit spotřebu až o 75 %. Delší chod motoru kompresoru nezvyšuje jen spotřebu energie, ale dochází i k jeho většímu opotřebení. Navýšení spotřeby neodmražené mrazničky významně závisí na četnosti otevírání mrazícího prostoru, zda jsou do neudržované mrazničky vkládány další potraviny ke zmrazení a dalších faktorech.
Při odmrazování je nutné uložené potraviny dočasně umístit do chladného prostředí, nejlépe do izolační tašky. Odmrazování je možné urychlit umístěním hrnce napuštěného vodou o teplotě max. 50°C do mrazícího prostoru.
Pamatujte, že lednice slouží k uchování potravin a proto je třeba mrazící prostor následně důkladně očistit a vysušit.
Naplnění lednice
Lednice by neměla být nikdy přeplněná. Úplné zaplnění prostoru omezuje možnost cirkulace vzduchu a tím snižuje efektivitu chlazení potravin. Důsledek je zřejmý – potraviny se chladí déle a spotřeba lednice vzroste. Ovšem ani zcela nebo téměř prázdná lednice není obrazem ideálního provozu. Uložené potraviny totiž fungují jako akumulátor chladu, takže při otevření téměř prázdné lednice dojde k většímu nárůstu teploty.
Optimální míra zaplnění lednice je přibližně 70 % objemu. Uložené potraviny by měly mít mezi sebou mezery, aby mohl chladný vzduch v prostoru optimálně cirkulovat.
Pokud v lednici zbývá trvale větší prostor nezaplněný potravinami, je možné jej vyplnit lahvemi s pitnou vodou. Ty sehrají roli akumulátoru chladu a v létě mohou také poskytovat průběžně osvěžující vychlazenou vodu.
Otevírání dvířek lednice
Spotřebu energie snížíte i tím, že nebudete ledničku zbytečně otevírat. Kromě uspořené energie přispěje toto opatření i k lepší kondici uložených potravin. Doba otevření by měla být co nejkratší.
Lednička není televize, abychom do ní dlouze koukali! Dobu otevření lednice významně zkrátíme, pokud budeme mít v lednici pořádek a požadované potraviny nebudeme muset dlouho hledat. Jak pořádek v lednici udržet se dočtete hned v následující kapitole.
Ukládání potravin
Správné ukládání potravin v lednici má významný vliv na udržení kvality ukládaných potravin i na spotřebu lednice.
Pokud budete při ukládání potravin na správné místo důslední, budete při vyndavání potravin z lednice vědět, kam sáhnout a zkrátíte tak dobu otevření dveří lednice. Tímto jednoduchým opatřením snížíte spotřebu energie a vaše potraviny vydrží navíc déle v dobré kondici.
Ne všechny prostory vaší lednice mají stejnou teplotu. Teplota v lednici se může lišit v horní, spodní části a v boxu ve dveřích. Správné umístění potravin v chladícím prostoru umožní nastavit nižší chladící výkon lednice a tím přispěje k její spotřebě lednice. Správně uložené potraviny v lednici také vydrží déle.
Do zásuvek ve spodní části lednice patří ovoce a zelenina.
V policích nad zásuvkami by se měly skladovat rychle se kazící potraviny – syrové maso, ryby a drůbež. Při ukládání těchto potravin buďte opatrní a dbejte na jejich řádné oddělení, aby nedošlo ke kontaminaci okolních potravin.
Do části nad syrové maso je vhodné umístit opracované masné výrobky (salámy, šunky, klobásy) a také sýry. Pro zachování jejich čerstvosti je dobré je umístit do uzavíratelných boxů. Do té samé police patří i mléčné výrobky. I zde je potřeba pamatovat na to, že by mezi jednotlivými kusy měla být mezera, která zabezpečí cirkulaci vzduchu.
Horní police je pak určena pro umístění hotových pokrmů. Zásadně do lednice neukládejte pokrmy, které jsou ještě teplé. Hotový pokrm nechte nejdříve vychladnout na pokojovou teplotu a až pak jej uložte do lednice.
Uchovávání potravin v mrazničce a domácí zmrazování
Při umístění potravin mrazničce se řiďte doporučením výrobce – v dokumentaci či návodu by mělo být uvedeno, do které části mrazícího prostoru se vkládají potraviny určené k zmrazení a do které části patří potraviny již zmrazené.
Při zmrazování potravin dbejte, aby mezi jednotlivými balíčky byl pokud možno prostor – potraviny se zmrazí rychleji, mraznička spotřebuje méně energie a zmrazené potraviny vydrží déle.
Při zmrazování většího množství potravin využijte rychlomrazící funkci, pokud jí mraznička má. Princip této funkce spočívá zpravidla ve zvýšení výkonu a významném poklesu teploty v mrazícím prostoru. Mraznička krátkodobě spotřebuje více energie, ale potraviny se zmrazí rychleji a tím pádem i šetrněji.
Velikost zamrazovaných porcí přizpůsobte běžnému chodu domácnosti. Jednou rozmrazené jídlo není vhodné opětovně zamrazovat.
Ani zmrazené potraviny nevydrží věčně. Jejich trvanlivost je obvykle ½ roku až 1 rok. Každou zamrazovanou potravinu proto označte štítkem s informací o druhu potraviny a datu zamrazení. Pro předejití nepříjemným překvapením velmi doporučujeme poznamenat na štítek i kuchyňskou úpravu – u zmrazených balíčků masa často není možné rozeznat, zda je maso v kuse, nakrájené na plátky nebo na nudličky.
Při vyndávání potravin z mrazícího prostoru platí obdobná pravidla jako pro chladící prostor – dobu otevření dvířek omezte na minimum.
Ne vše patří do lednice
Ačkoli lednice životnost většiny dobu použitelnosti řady potravin prodlužuje, jsou i potraviny, jimž uložení v lednici vyloženě škodí. Které to jsou?
Chléb a pečivo – chléb je nejlepší skladovat při běžné pokojové teplotě zabalený do utěrky. Pečivu bude nejlépe v sáčku nebo v dóze (zabalené do utěrky by ztvrdlo).
Sypké potraviny pohlcují nejen vlkhost, ale mají často tendenci nasávat pachy. Mouku, sůl, cukry, čaj, kávu, koření, rýži, luštěniny nebo těstoviny skladujte v uzavíratelných dobře těsnících dózách ve spíži nebo ve skříni.
Česneku a cibuli svědčí suché a tmavé prostředí. Uchovávat je v lednici je proto nevhodné. Vyhraďte jim místo na dně spíže, tam kde je největší chladno, ale také sucho.
Brambory pro své skladování vyžadují chlad, ale ne takový jako je v lednici. Optimální teplota pro jejich skladování je 6 °C. Pamatujte také, že je lepší brambory skladovat v temnu.
Exotické ovoce rozhodně do lednice nepatří – ideální místo pro jeho skladování je miska umístěná na vzduchu v pokojové teplotě.
Okurky, rajčata a další ovoce a zelenina s vyšším obsahem vody potřebují sice chlad, ale lépe jim bude v pokojové teplotě nebo ideálně ve spíži.
Příliš zralé ovoce – některé ovoce sice pobyt v lednici bez problémů vydrží, ale pokud je příliš zralé, uvolňuje látku ethen (etylén). Tato látka mimo jiné urychluje zrání ostatního ovoce a zeleniny a významně se tak sníží jejich trvanlivost.
Balené nápoje by se rovněž neměly skladovat v lednici. Prudké teplotní výkyvy jim škodí, takže do lednice patří jen ty, které si chceme vychladit pro brzkou konzumaci. Skladování je vhodnější ve sklepě nebo ve spíži.
Jednoduchá pomůcka pro skladování potravin
Pokud tápete, jak některou potravinu uložit, vzpomeňte si, jak byla vystavena v obchodě. Brambory nebo jablka jistě nebyly v chladícím boxu a jogurty, čerstvé mléko nebo třeba určitě nebyly nabízeny na volné ploše obchodu mimo lednice.
Čištění ledničky a mrazničky
Pro zachování bezpečného prostředí pro uložení potravin, je třeba chladící prostor přibližně 1x za měsíc vyčistit. Čištění je navíc dobrou příležitostí pro provedení inventury uložených potravin a jejich případné přeuspořádání podle pravidel pro správné uložení. Před čištěním lednici vypněte a vyndejte z ní všechny potraviny. Vnitřní prostor omyjte vlažnou vodou s přídavkem jedlé sody nebo octa a prostor vytřete do sucha. Pokud lednice není extrémně znečištěná (k čemuž by při běžném používání a pravidelné péči nemělo docházet), není důvod používat pro čištění lednice žádnou domácí chemii – přirozené čistící prostředky jsou šetrnější k životnímu prostředí, jejich použití je naprosto bezpečné a navíc jsou levnější.
Při čištění věnujte zvýšenou pozornost i gumovému těsnění na rámu dveří lednice. Pokud jsou na něm nečistoty, vniká do lednice více tepla a tím se zvyšuje spotřeba energie.
Údržbu mrazícího prostoru je praktické spojit s odmrazováním, které by se mělo provádět nejméně 1x ročně (tedy i u lednic, které jsou vybaveny systémem automatického odmrazování). Postupujte podle doporučení výrobce a po odmrazení prostor vyčistěte obdobně jako prostor chladící. Odmrazení je vhodné spojit i s inventurou obsahu mrazáku a přeuspořádáním uložených potravin.
Neméně důležité je udržovat v čistotě i vnějšek lednice. Řada domácností zapomíná pravidelně čistit mřížku na zadní stěně lednice (pokud není zakrytá). Její znečištění zhoršuje odvod tepla a to má za důsledek vyšší spotřebu a nižší výkon lednice.
Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha.
Země na talíři – audiokniha
V knížce „Země na talíři – průvodce ohleduplnou spotřebou“ jsme se podívali na spotřebu toho, čemu se někdy nehezky říká rychloobrátkové zboží. Pod tímto souhrnným názvem se skrývají zejména potraviny, ale i další potřeby využívané v domácnosti. Možná se zdá, že jich není mnoho, ale nakupujeme je často, pravidelně a tím, že je prakticky ihned spotřebujeme, tak tu hromadu zkrátka a dobře nevidíme. A ještě hůře si umíme představit všechny suroviny, energii (a s ní spojené dopady na klima) i lidskou práci, která je za tím, co si z regálů v ochodech skládáme do našich nákupních košíků.
Jíst musíme, o tom není sporu. I úklid, mytí nádobí a praní prádla tak nějak patří k činnostem, bez kterých bychom se jen obtížně obešli. Přesto existují možnosti, jak naší spotřebou opotřebovávat naší planetu o trošku méně.
Nechceme nikomu nic diktovat, ostatně by to bylo spíše ke škodě věci, jak třeba zjistili oxfordští vědci, o jejichž poznatcích se mimochodem dočtete v jedné z kapitol. Chtěli bychom spíše vyvolat zamyšlení se nad naší stávající spotřebou, jejími dopady a snad i nějaké úvahy o možné změně. Ve většině kapitol poukazujeme na příklady negativních dopadů konkrétního druhu spotřeby na životní prostředí a nabízíme i možné šetrnější alternativy.
Jsme obklopeni všudypřítomnou reklamou, a tak jsme si nemohli odpustit kapitolu o stále více se rozšiřujícím značení. To bohužel způsobuje i nepřehlednost pro běžného spotřebitele. Dotýkáme se tak dosud méně známé, ale přesto významné problematiky zavádějících, matoucích a někdy i klamavých značení environmentálního dopadu výrobků. Snažíme se ukázat a vysvětlit „jemné“ rozdíly mezi seriózním značením a pouhým tvrzením výrobců či obchodníků. Na příkladech poukazujeme na skutečný význam některých slov, která se v tomto honu na zákazníka používají.
A co se v naší knížce dočtete, lépe řečeno, co v ní uslyšíte?
- Jak je to s obaly a co putuje přes nákupní košík zase do popelnic. Jak to změnit? A opravdu je potřeba všechno vyhazovat?
- Pár slov o značkách – je opravdu vše tak “eko” jako se nám to snaží výrobci namluvit? A chápeme všechna reklamní sdělení správně?
- O emisích skleníkových plynů čteme a slyšíme skoro každý den. Ale víme, že třeba náš nedělní oběd může vytvořit spoust emisí více než výlet autem k babičce?
- Víte, že jeden šálek kávy a kostička čokolády znamená spotřebu téměř 350 litrů vody? O náročnosti naší spotřeby na zdroje stále vzácnější vody vypovídá vodní stopa.
- Dopravní zátěž spotřeby (dopady dopravy z dovozu i zátěž z takzvané poslední míle)
Na závěr knížky vás seznámíme s několika ověřenými zdroji, které ocení vážnější zájemci o téma šetrné spotřeby.
Ať se vám knížka líbí a přinese i informace důležité pro rozhodování.
Stáhněte si jednotlivé kapitoly audioknihy do svého zařízení (soubory MP3)
Chcete si brožurku raději přečíst?
Publikace ke stažení v PDF je zde
Kilogramy odpadních plastů, které si nosíme z obchodu
Spolu s každým nákupem v supermarketu si kromě nakupovaných produktů přinášíme také spoustu jednorázových plastů. I když lze očekávat, že většina plastu z domácností skončí ve žlutých kontejnerech na separovaný odpad, je i tak množství jednorázových plastů, které každodenně spotřebováváme, přinejmenším k zamyšlení.
Jaké plasty si tedy nosíme z obchodu domů?
Plastové odnosové tašky
Ještě před několika lety se zdálo, že těmto taškám definitivně odzvoní. Od počátku roku 2018 začala platit novela zákona 477/2001 Sb., o obalech, která zakázala do té doby poměrně běžnou praxi, že v obchodech byly tyto tašky nabízeny zákazníkům zdarma.
Nabídka plastových tašek z obchodů alespoň na čas zmizela; v současné době nejsou vůbec nabízeny například v obchodech Lidl, Kaufland, Penny, Billa nebo Globus. Naopak například v řetězcích Albert a Tesco si zákazník takovou tašku může i nadále zakoupit.
Z čeho tašky jsou?
Plastové tašky jsou dostupné zpravidla ve dvou provedeních.
Malé tašky, jejichž aktuální cena (2021) je okolo 3 Kč jsou vyrobeny z polyethylenu s vysokou hustotou (HD-PE). Jejich nosnost je okolo 4 kg a většinou nejsou pro jejich problematickou trvanlivost a i nízkou cenu opakovaně používány. Pokud vydrží alespoň cestu s nákupem domů, končí v nejlepším případě jako náhrada pytle do odpadkového koše. Jedna takováto taška váží 8-10 gramů.
Větší tašky, jejichž aktuální cena (2021) se pohybuje okolo 7 Kč jsou vyrobeny z polyethylenu s nízkou hutotou (LD-PE). Jejich nosnost je 8 kg a i když jejich šance na opakované využití je mírně vyšší, příliš často znovuvyužívány nejsou.
I když se čas od času objevují různé „zaručené“ informace, že tyto plastové tašky nezatěžují životní prostředí tak, jako jiné druhy tašek, studie „Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA“ vypracovaná Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze ukázala, že právě tyto tašky jsou skutečná zátěž životního prostředí.
Podle uvedené studie, si typická česká rodina každý týden odnese z obchodu s potravinami přibližně 11 kg nákupu, což ročně představuje půl tuny potravin a drogerie, které je třeba z obchodu přepravit domů.
Studie zkoumala šest druhů nákupních tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky – z obyčejné a bio bavlny.
Největším škůdcem životního prostředí byla taška vyrobená z nízkohustotního polyethylenu (LP-DE) a za ní následovala taška z vysokohustotního polyethylenu (HD-PE).
Navzdory omezení zpoplatnění a částečnému omezení nabídky, jsou plastové tašky stále poměrně hojně využívány. V našem ročním „účtenkovém průzkumu“ jsme odhalili, že téměř 40 % nákupů v analyzovaných účtenkách obsahovalo také nějaký druh jednorázové tašky. Dopad na životní prostředí neomezí ani skutečnost, že šlo z části o tašky papírové. Jejich dopad je podle výše uvedené studie srovnatelný s taškami z HD-PE.
Jak chytře na tašky?
Svůj nákup noste v jakékoli nákupní tašce určené pro opakované použití. I v případě problematické bavlny to bude lepší než si kupovat tašky pro jednorázové použití. Každým použitím textilní tašky snižujete environmentální dopady své spotřeby, které by měl nákup jednorázové tašky. Pokud si svojí oblíbenou tašku zrovna zapomenete doma a nákup nepoberete do rukou, volte raději tašku z HD-PE nebo papíru. A když jí použijete vícekrát, tím lépe.
Plastové sáčky na ovoce a zeleninu
Na rozdíl od pokladních tašek nejsou tenké plastové sáčky v obchodech zpoplatňovány. Připravené role těchto sáčků najdeme v téměř všech samoobsluhách, nejčastěji v oddělení zeleniny a pečiva.
Sáčky jsou vyrobeny z vysokohustotního polyethylenu (PE-HD). Jeden takový sáček váží přibližně 2 gramy.
Při masové výrobě sáčků je výroba jednoho kusu otázkou zlomku vteřiny. Vzhledem k charakteru materiálu je velmi nepravděpodobné, že by byl použit na cokoli jiného, než je právě uchování potraviny na cestě k pokladně a následně domů. Jeho praktická využitelnost se tak omezuje na několik desítek minut.
Nulové zpoplatnění vede k nadužívání těchto sáčků – zákazníci do nich automaticky balí i produkty, jež třeba balit není.
Jak postupovat nakupovat šetrněji?
Jistě není žádoucí ukládat například chléb či pečivo do ne úplně čistého nákupního košíku. Stejně tak dochází k situacím, kdy nejsme vybaveni žádnými vlastními obaly. I v těchto situacích je však možné spotřebu sáčků omezit:
- Ovoce a zelenina se slupkou do sáčku nepatří
Toto pravidlo platí obecně a není žádný důvod, proč na tyto produkty sáček používat. Takovýmto způsobem by se měly nakupovat ty druhy ovoce a zeleniny, které je před konzumací nutné oloupat (banány, kiwi, citrusové plody, avokádo, kořenová zelenina, brambory a podobně).
Pravidlo má své limity – jistě není praktické vložit volně do nákupního košíku několik kilogramů brambor a ty se pak na pokladně pokoušet zvážit. I zde je však šetrnější alternativa:
- Využití opakovaně použitelných sáčků
Opakovaně použitelné sáčky jsou skvělou alternativou k plastovým jednorázovým sáčkům. Jejich využívání má řadu předností – od těch méně viditelných v podobě snížení množství plastového odpadu i osobní uhlíkové stopy, je jejich nespornou výhodou, že v nich potraviny mohou „dýchat“ a zůstanou tak déle čerstvé. Pokud máte opakovaně použitelných sáčků dostatek, ušetříte i čas při vybalování nákupu – v nekonečném sáčku je možné potravinu obvykle rovnou uskladnit bez nutnosti vybalování.
Opakovaně použitelné sáčky jsou vyrobeny buď z vláken z recyklovaného plastu, nebo z textilních materiálů. Na trhu se objevují i sáčky z kompostovatelných materiálů.
Jeden opakovaně použitelný sáček nahradí v průběhu své životnosti stovky až tisíce sáčků jednorázových a jejich dopad na životní prostředí je proto významně nižší.
Rozhodnout se neprodukovat spoustu zbytečného odpadu a nahradit jej opakovaně použitelnými sáčky vyžaduje trochu disciplíny – před odchodem na nákup je nutné si je vzít s sebou. Postačí je však mít připravené v nákupní tašce.
Opakovaně použitelné sáčky bohužel nejsou zdarma. Jejich cena se pohybuje v nižších desítkách korun za kus, ale tyto peníze lze snadno ušetřit tím, že si sáčky vyrobíte – vhodným materiálem je například stará záclona, zbytek látky nebo obnošené tričko či staré povlečení. Výroba není těžká a zvládne jí opravdu téměř každý.
Spočítejte si na naší kalkulačce, kolik zbytečného plastu si přinesete domů se sáčky na ovoce, zeleninu a pečivo.
Balené potraviny
S nárůstem počtu menších samoobslužných prodejen se zvýšila poptávka obchodních řetězců po baleném mase, uzeninách a sýrech. V řadě samoobsluh zmizely řeznické pulty a nahradily je chladící regály plné plastových krabic ukrývajících balené potraviny. V praxi se setkáme s třemi druhy balení:
Vaničky z polyproylenu s ochrannou atmosférou
Takto je baleno maso, uzeniny a sýry. Produkt je umístněn do plastové nádoby, která je překryta zatavenou fólií, která zajišťuje nepropustnost vody a vzduchu. Na dno vaničky v případě masa je umístěna porézní hmota, která absorbuje uvolňující se tekutinu. Ve vaničce není vakuum, ale tzv. ochranná atmosféra (zpravidla dusík), která prodlužuje životnost uchovaného produktu. Vanička je zpravidla vyrobena z polyesteru a je možné jí dobře recyklovat. Vaničku lze i opakovaně využít v domácnosti a lze jí využít i pro krátkodobé skladování. Hmotnost vaničky a překryvné fólie je obvykle 10 – 30 gramů podle velikosti.
V praxi to znamená, že si k nákupu třeba 100 g šunky přinesete domů dalších 10-15 gramů plastového odpadu.
Vaničky z polypropylenu bez ochranné atmosféry
Takto jsou baleny listové saláty, broskve, hroznové víno, kiwi a další sortiment ovoce a zeleniny. Hmotnost vaničky je o něco nižší, než u vaniček, do kterých je baleno maso nebo sýry. Vanička na kilogram broskví váží přibližně 20 gramů. Produkt ve vaničce je buď ještě zabalen do plastového sáčku (rovněž z polypropylenu neho HD-PE) případně do plastové sítě. U listových salátů je balení ještě opodstatnitelné – vanička chrání produkt před pomačkáním, na které jsou jemné listy velmi citlivé. Balení ovoce však nemá žádný smysl, snad jen, že si obchod ušetří práci s manipulací a markováním a zákazník si je nucen zakoupit často více zboží, než by nezbytně chtěl. Navíc tento způsob balení neznamená jen zcela zbytečný odpad, ale také znemožňuje důkladnou kontrolu kvality kupovaného zboží. Ta nahnilá broskev je totiž vždy uprostřed.
Plastové sítě
Plastové sítě jsou využívány pro balení cibulové zeleniny (cibule, česnek), citrusů a někdy i brambor. Síťka je obvykle vyrobena z polyesteru a její hmotnost se pohybuje mezi 5 – 10g. Ačkoli toto balení představuje menší množství plastového odpadu, jedná se o zbytečný obal, o kterém platí až na výjimky vše, co je uvedeno výše o vaničkách bez ochranné atmosféry.
Plastové tácky
Takto bývá baleno drůbeží maso a v některých obchodech i sýry. Produkt je umístěn na polystyrenovém tácku nebo destičce a je zakryto smrštitelnou fólií zpravidla PE-LD nebo PEHD. Obal nechrání tak dokonale, jako polyesterová vanička, ale je lehčí, její obvyklá hmotnost je okolo 10-15 gramů. Tento obal také neprodlužuje trvanlivost produktu a je možné jej rozbalit a zase znovu zabalit. V tomto obalu není vhodné produkt dlouhodobě skladovat.
Vakuové balení v plastové fólii
Používá se téměř výhradně u masa. Maso je zataveno ve fólii – sáčku zpravidla z PE-LD, z níž byl odsát vzduch. Tento způsob balení představuje pravděpodobně nejlepší poměr z hlediska podílu hmotnosti obalu na hmotnost produktu a zároveň takovýto obal prodlužuje trvanlivost masa. Nevýhodou je nulová využitelnost obalu v domácnosti a potřeba obal před odložením do kontejneru na tříděný odpad dobře opláchnout.
Co dělat, po nás nezbyla plastová hromada?
- Noste si do obchodu svojí nákupní tašku
- Ovoce, zeleninu a pečivo kupujte nebalené a noste si na něj vlastní opakovaně použitelné sáčky
- Při nákupu masa, sýrů a uzenin zvažte, zda využijete výhodu prodloužené trvanlivosti; produkty, které hodláte spotřebovat hned kupujte raději nebalené