Štítek: MŽP

Naše domácnosti spotřebovávají poměrně velké množství energie – ať už se jedná o energii elektrickou, plyn nebo teplo.

Z celkové spotřeby energie připadá přibližně polovina na vytápění, a o tu druhou polovinu se dělí ohřev teplé vody a zbývající domácí spotřebiče.

Prudký nárůst cen všech energií v posledních měsících tak nutí každou rozumně uvažující domácnost zamyslet se nad možnými úsporami – a to jak režimovými tak i technickými. Řada potenciálních investic do úspor začala dávat s drahými energiemi větší smysl a jejich návratnost se výrazně zkrátila.

Vytápění

Významná část pražských domácností je vytápěna z centrálního zdroje – takzvaným dálkovým teplem. To je na jednu stranu relativně levné a velmi komfortní, na druhou stranu, na rozdíl od plynového nebo elektrického vytápění, znemožňuje průběžnou kontrolu spotřeby. Kolik jsme protopili se tak dozvíme až z ročního vyúčtování. K úsporám je tedy nutné přistoupit takříkajíc preventivně. A jak na to napoví pět jednoduchých pravidel – zde předpokládáme, že byt je v takovém technickém stavu, že nedochází k zásadním únikům tepla například netěsnými okny.

• Pravidlo 1: Nepřetápět

Každé navýšení teploty o 1 °C představuje přibližně 6 % energie navíc.

Že se to vyplatí, dokládá příklad jedné z námi dlouhodobě sledovaných domácností na pražském sídlišti Chodov. Přehledový dashboard ukazuje meziroční srovnání spotřeby tepla v letech 2021 a 2022. Z průběhu teplot vyplývá, že domácnost v chladných měsících roku 2022 snížila teplotu vytápění obytných místností na teplotu 20 – 22 °C a snížením spotřeby tak téměř vyrovnala nárůst ceny tepla. Teplota 20 – 22°C přitom postačí pro zajištění tepelného komfortu zdravých dospělých lidí.

• Pravidlo 2: Správně větrat

Větrání slouží k přísunu čerstvého vzduchu do místnosti, nikoli ke snížení teploty. Pokud je třeba teplotu snížit, je tak třeba to učinit regulací na radiátoru a nikoli otevřením okna.

Větrání za účelem výměny vzduchu v místnosti má být krátké a intenzivní – maximálně několik minut. I na dobu větrání je vhodné snížit výkon radiátorů.

• Pravidlo 3: Udržovat optimální vlhkost vzduchu

Tepelná pohoda ve vytápěné místnosti významně závisí na vlhkosti vzduchu. Ideální vlhkost vzduchu je v rozmezí 45 až 55 % (nebo širší rozmezí 40 – 60 %). Příliš nízká i příliš vysoká vlhkost jsou subjektivně nepříjemné. Z hlediska úspor energie je důležité, že nízká vlhkost snižuje takzvanou pocitovou teplotu.

V topné sezoně se v panelových domech často stává, že je vlhkost vzduchu nízká – pak je na místě jí upravit například pomocí zvlhčovačů vzduchu, odpařovačů nebo difuzérů. K vyšší vlhkosti přispějí i pokojové květiny.

• Pravidlo 4: Pečovat o radiátory

S počátkem topné sezony je třeba radiátory odvzdušnit radiátory –  tedy naplno otevřít regulační ventily, aby se otopná soustava mohla úplně naplnit vodou a odvzdušnit.

Pokud je radiátor zakrytý například závěsem nebo zastavěný nábytkem, proudění tepla do místnosti je omezené a v pokoji je chladno. Spotřeba tepla na vytápění tak zbytečně roste.

• Pravidlo 5: V době nepřítomnosti prostory temperovat

V případě delší nepřítomnosti v bytě není účelné radiátory zcela vypínat. Vhodnější je udržovat v místnostech teplotu mezi 16 až 18 °C. Vytopení prochladlých místností po návratu spotřebuje více energie než průběžné temperování.

• Pravidlo 6: Neplýtvejte teplou vodou

Příprava teplé vody vyžaduje značné množství energie. V domácnosti je využívána zejména pro osobní hygienu a také při úklidu a mytí nádobí. Pro její šetrnou spotřebu platí stejné pravidla jako pro úsporu vody studené v těchto činnostech (podívejte se na náš článek o úsporách vody).

Domácí spotřebiče

V domácnosti se nachází řada spotřebičů různého stáří. Lze předpokládat, že ty staršího data výroby mají významně vyšší spotřebu, než jejich soudobé modely. Na jednu stranu nechceme nikoho nabádat, aby se zbavoval funkčních věcí za každou cenu, ale v každém případě se vyplatí prozkoumat spotřebu jednotlivých přístrojů a přistoupit k citlivé obměně. Může se totiž stát, že se investice do nového spotřebiče poměrně rychle vrátí a v budoucnu přinese zásadní úspory. A mimochodem, starší spotřebič můžete odvézt třeba na chalupu, kde dobře poslouží a vzhledem k nižší míře využití se jeho vysoká spotřeba tolik neprojeví.

• Lednice a mrazáky

Lednice je v provozu 24 hodin denně, většinou celoročně. V úvahách při výběru nové lednice je proto třeba pamatovat na to, že pro roční vyjádření je denní spotřebu třeba násobit číslem 365. I zdánlivě malý rozdíl denní spotřeby tak může znamenat mnoho set korun ročně navíc jen za spotřebu elektřiny. Naštěstí nové energetické štítky již uvádějí i spotřebu za celý rok, takže je výběr snazší.

Samozřejmě, že spotřeba lednice záleží i na způsobu jejího používání – zde doporučujeme náš předchozí článek, který se problematikou podrobně zabývá.

• Myčky nádobí

Mytí nádobí v myčce je efektivnější nejen z hlediska spotřeby vody, ale také z hlediska spotřeby energie. Tu myčka nádobí spotřebuje zejména na ohřívání vody. Množství vody příliš nezáleží na míře naplnění myčky. Proto je důležité plné využití kapacity myčky. Myčce dejte dostatek času – nejdelší program (označovaný Eco) je zpravidla nejúspornější a to jak z hlediska spotřeby vody, tak energie. Právě spotřeba v tomto programu je uváděna na energetickém štítku.

• Plotny a sporáky

Nejekonomičtější vaření nabízejí indukční sporáky. Na rozdíl od ostatních sporáků nedochází k ohřevu plotýnky, ale přímo nádoby pomocí elektromagnetických vln. Výhodou je rychlejší ohřev s nižší spotřebou energie, nevýhodou je nutnost použití nádobí z magnetického materiálu. Na indukčních sporácích pak téměř není možné využívat zbytkového tepla, kdy se potravina dovaří na chladnoucí plotýnce.

V každém případě na každý hrnec, kde je to možné, patří poklička. Ušetří podle okolností až 30 % energie. My jsme v našich experimentech dosáhli úspory 23 %.

Při vaření na elektrickém sporáku se vyplatí používat hrnce vyrobené z materiálů, které dobře vedou teplo a mají rovné dno –  celou plochou přiléhají k plotýnce. Hrnce s nerovným dnem mohou prodloužit čas vaření i o 40 %, což zvyšuje spotřebu energie o 10 až 15 %.

Průměr dna hrnce má odpovídat průměru varné zóny nebo plotýnky. Příliš velké nebo malé hrnce prodlužují čas vaření. Například, pokud má hrnec o 3 cm menší průměr, než je průměr varné plotýnky, může uniknout do okolí až třetina energie. V případě indukčních plotýnek k uvedenému jevu nedochází – to je dáno principem indukčního ohřevu.

• Pečící trouby

Pečící trouba je přístroj s velmi vysokou spotřebou energie. Soudobé trouby mají běžně příkon 3,5 kWh i více.

U pečící trouby je důležité, aby byla v perfektním technickém stavu, to znamená zejména, že má nepoškozené těsnění okolo dvířek. Jeho poškození může snížit kvalitu pečení a zároveň zvýšit spotřebu energie o 25 % i více.

K úspoře energie přispívá i optimální postup přípravy pokrmů. Některé recepty vyžadují troubu předehřátou. V takovém případě je potřeba postupovat tak, aby ihned poté co je předehřev dokončen, mohl být pokrm do trouby umístěn – zbytečné ohřívání prázdného prostoru znamená zbytečnou spotřebu energie. Důležité je i troubu zbytečně neotevírat. Postup pečení je možné většinou sledovat přes skleněná dvířka trouby.

U pečící trouby je možné využít zbytkového tepla. Energie použitá na předehřátí se tak využije. Zpravidla lze troubu vypnout 5 – 7 minut před požadovaným koncem pečení. Lze tak ušetřit až 0,5 kWh energie.

• Varná konvice

Varná konvice představuje velmi ekonomický ohřev vody. V případě, že nemáte k dispozici indukční vařič, je vhodné jí využívat i na ohřev vody například na brambory nebo těstoviny.

Při provozu je třeba ohřívat jen takové množství vody, které potřebujete. Platí jednoduchá úměra – méně ohřívané vody = méně spotřebované energie. I z tohoto důvodu je vhodné při výběru konvice vybírat takový model, který vám velikostně vyhovuje – velká rodina si vybere konvici s objemem 1,5 litru a více, pro jednotlivce postačí konvice s objemem do 1 litru. Celkový objem totiž také souvisí s minimálním množstvím vody, které je v konvici možné ohřívat.

• Mikrovlnná trouba

Mikrovlnná trouba nabízí úsporný ohřev menších porcí (do 500 g) hotových jídel. Její příkon se pohybuje od 800 do 1000 W. Nejefektivnější ohřev je u potravin s vyšším obsahem vody. Je výrazně úspornější než klasická trouba, která by na dosažení stejného efektu potřebovala vyšší teplotu, a i více energie. Ohříváním jídla v mikrovlnné troubě ušetříte oproti ohřívání na sporáku až 50 % energie.

• Osvětlení

V současné době připadá v úvahu prakticky již jen osvětlení na bázi LED diod. Jde o v současnosti nejúspornější osvětlení a jeho ceny navíc klesají. I přesto je třeba dobře vybírat

Soudobé LED žárovky svítí na první pohled všechny stejně. Bohužel jejich světelné spektrum není vždy ideální a dlouhodobě může na člověka působit negativně. Vybírejte proto pouze takové světelné zdroje, které mají světelné spektrum blížící se přirozenému dennímu světlu. Jak moc se světelný zdroj přibližuje svým spektrem dennímu světlu, udává hodnota CRI. Čím blíže hodnote 100, tím lépe.

Pro běžné použití postačí hodnota CRI u světelného zdroje 85 a více. Tuto hodnotu splňuje většina světelných zdrojů střední a vyšší třídy a naštěstí také naprostá většina běžně prodávaných systémů chytrého osvětlení.

Zvažte pořízení tzv. chytrého osvětlení. Chytré osvětlení je nejčastější aplikací takzvané chytré domácnosti. Vložené prostředky se poměrně rychle vrátí. Možnost stmívání uspoří energii – při nižším jasu odebírá svítidlo méně energie. Možnost nastavení barvy světla podle aktuálních potřeb zase sníží nutný počet svítitel. Automatizované rutiny pak omezí důsledky zbytečného svícení na spotřebu energie. Nezanedbatelný je i komfort.

Více o problematice osvětlení si můžete přečíst v našem starším článku.

Problematika domácích úspor energie je mimořádně obsáhlá a tento stručný článek jí nemohl vyčerpat v celé šíři. I proto se budeme k tématu v průběhu roku 2023 i nadále vracet.

Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha

Průměrný obyvatel hlavního města spotřebuje každý den 111 litrů pitné vody. Je to moc nebo málo? Ještě v roce 1990 to bylo více než 200 litrů na osobu a den. Na druhou stranu se cena pitné vody navýšila o významnou částku – z necelé jedné koruny za krychlový metr na nynějších více než 120 korun. Hovoříme samozřejmě jen o vodě studené – u spotřebovávané teplé vody přibývá k této částce ještě další nemalá suma na ohřev.

Naše účty za vodu tedy setrvale rostou, a proto se vyplatí minimálně se zamyslet nad možnostmi úspory vody v každé domácnosti.

Úspor je možné dosáhnout hned třemi způsoby:

• Vyřešení drobných havárií, které sice bezprostředně neohrožují chod domácnosti, ale zcela zbytečně navyšují spotřebu vody a tím také každoroční účet, který za vodu platíme.

• Režimové změny, tedy změna chování členů domácnosti tak, aby se voda nespotřebovávala zbytečně.

• Technická opatření, tedy taková, že si buď pořídíme nebo instalujeme zařízení, které zabezpečí úsporu vody.

Jak šetřit vodou v jednotlivých částech domácnosti?

Nejvíce vody spotřebuje téměř každá domácnost při osobní hygieně a na WC. I proto jsme první díl interaktivní publikace o úsporách vody v domácnosti věnovali právě této části.

Koupel vs sprcha

Zde je jednoznačným vítězem v úsporách sprchování. Zatímco napuštěná vana spotřebuje třeba 80 litrů či více, pětiminutová sprcha si vystačí maximálně s 50 litry vody, zpravidla i mnohem méně. Zkuste si spočítat úsporu vaší domácnosti.

Ještě větší úspory vody je možné dosáhnout použitím některého modelu úsporné sprchové hlavice. Ta funguje tak, že přimíchává do vody vzduchové bubliny a sníží tak průtok vody o 20 – 40 %. Cena hlavice se pohybuje ve vyšších stovkách až jednotkách tisíc korun a je možné říct, že uspořená voda jí zaplatí během několika měsíců.

Mytí rukou

Mytí rukou sice netrvá dlouho, ale ze zcela praktických důvodů je obtížné v jeho průběhu vodu zastavovat a znovu pouštět. Mít vodovodní baterii upatlanou od mýdla asi není to pravé. Uspořit vodu může opět technické opatření – perlátor. Ten, podobně jako úsporná sprchová hlavice, přimíchá do proudu vody vzduchové bubliny a tím omezí průtok vody. Pro mytí rukou je mimořádně praktický perlátor se Stop tlačítkem, které umožní pouhým ťuknutím hřbetem ruky proud vody zastavit a opět ho stejným způsobem spustit. Perlátor se stop tlačítkem je sice o něco dražší, ale vzhledem k úspoře vody se náklady na jeho pořízení vrátí pravděpodobně dříve. I to si můžete sami snadno spočítat.

Čištění zubů

Uspořit vodu při čištění zubů znamená vodou neplýtvat. Na vyčištění zubů postačí s velkou rezervou 4 decilitry vody, což na jednoho člena domácnosti přestavuje necelých 300 litrů za rok. Pokud však po dobu čištění zubů ponecháme vodu puštěnou (a opravdu to tak ještě někde dělají), vyroste spotřeba na téměř třicetinásobek. Za jednoho člena domácnosti je to více než tisícovka. V publikaci si můžete spočítat, jak by to bylo u vás.

Splachování

Většina pražských domácností splachuje WC pitnou vodou a tento stav bude trvat pravděpodobně ještě mnoho let. Jiné řešení v bytových domech je technicky obtížné a improvizovaná provizoria (třeba kyblík s mírně znečištěnou vodou na splachování), zase nekomfortní. K úspoře vody pomůže dvojčinné splachovadlo. U něj je možné zvolit, zda se spláchne běžným množstvím vody (6 – 8 litrů) nebo menším množstvím (3 litry). Pro většinu případů stačí menší množství vody a je tak možné významné množství vody ušetřit. Pokud nemáte dvojčinné splachovadlo, je většinou možné jej snadno pořídit – ať již výměnou splachovacího mechanismu nebo rovnou výměnou celého splachovače. Návratnost nákladů a dopad na úsporu vody si můžete snadno spočítat.

Praní prádla

Starší typy praček spotřebují 90 i více litrů na jeden prací cyklus, soudobé úsporné pračky té vody spotřebují necelou polovinu (35 – 40 litrů). Sice nenabádáme k časté obměně domácích spotřebičů jen proto, že se na trhu objevily úspornější modely, pokud perete často a máte pračku s vysokou spotřebou, stojí to za úvahu. Průměrná pražská domácnost pere podle průzkumu Pražských vodovodů a kanalizací 220 x ročně. To při současné ceně za vodu přestavuje roční úsporu přibližně 1 300 Kč jen za studenou vodu).

I úspornou pračku používejte s rozmyslem – pokud možno v ní perte množství prádla, které zcela zaplní její kapacitu. Délku pracího cyklu pak přizpůsobte zašpinění prádla. I když moderní pračky disponují různými automatikami, které mají omezit spotřebu vody při nižším zaplnění, je z hlediska úspor lepší se na tyto vymoženosti příliš nespoléhat.

Mytí nádobí

Nejefektivnější je mytí nádobí v myčce. Myčka spotřebuje oproti ručnímu mytí přibližně polovinu vody i energie. A důležitý je samozřejmě i komfort.  I když je použití myčky úsporné, je třeba jí používat s rozmyslem, podobně jako pračku.

• Spouštět myčku bychom měli až v okamžiku, kdy je zcela naplněná.
• Pokud je to možné, měli bychom dát myčce dost času na mytí – nejúspornější mycí program (označovaný jako Eco) trvá obvykle okolo 4 hodin.
• Běžně zašpiněné nádobí není třeba předmývat.

Pitná voda je především na pití

Z názvu pitná voda vyplývá, že jde o vodu určenou zejména k pití (a k vaření). Ze zmíněných 111 litrů průměrné spotřeby jí vypijeme něco mezi 2 a 3 litry.

I tak dochází i v tomto segmentu spotřeby často k plýtvání. Pokud si chceme natočit sklenici vody na pití, je pravděpodobné, že voda, která teče z vodovodu, nebude mít po otočení kohoutkem teplotu, kterou si pro pití představujeme. Ve většině domácností to řeší tak, že nechají vodu až několik desítek sekund odtočit. Během odtáčení proteče voda bez užitku do odpadu. Je zřejmé, že zbytečně odtočené množství několikanásobně překročí objem vody skutečně zkonzumované.

Pokud takto postupuje jen jeden člen domácnosti, může objem takto vyplýtvané vody dosáhnout za rok skoro 3 m³.

Postup je jednoduchý – postačí si vodu nalít do čisté lahve nebo džbánu a nádobu umístit do chladničky. Zdánlivá maličkost, ale ty 3 m³ vody se na účtu projeví částkou skoro 400 korun. A asi víte, jak s nimi naložit lépe J.

Voda na zálivku a úklid

Pro zálivku pokojových květin nebo truhlíků na balkoně můžete využít například vodu z oplachování ovoce a zeleniny nebo – pokud máte tu možnost, použít vodu dešťovou. Domácnosti, u kterých dlouhodobě sledujeme spotřebitelské chování, takto kryjí celou spotřebu vody na zálivku. Spotřebují přibližně 5 litrů vody týdně, což odpovídá spotřebě asi 0,25 m³ za rok. Zdá se to být nemnoho, ale představuje to spotřebu vody na týdenní sprchování jednoho člověka.

Voda na úklid

V minulém roce jsme v jedné z domácností provedli detailní sledování spotřeby vody na běžný úklid (pravidelné vytírání). Běžná spotřeba vody na vytření potřebných ploch v bytě byla 20 litrů týdně (2x vytírání se spotřebou 10 litrů). Běžné bylo nahrazeno z větší části robotickým vysavačem. V současné době je v provozu každý den robotický vysavač, který spotřebuje na jeden úklid 0,25 litru vody. Klasické vytírání probíhá 1x za 10 dnů. Při stejné či vyšší úrovni čistoty domácnosti dojde k úspoře přibližně 0,6 m³ ročně.

Zde si můžete prohlédnout první díl interaktivní elektronické publikace odkazované v textu

Publikaci v plném rozlišení si můžete otevřít zde

Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha