Voda pro čtverec

V prosinci 2023 jsme se pozvali obyvatele Prahy – Kobylis na neformálním setkání, na kterém jsme představili Ideovou studii – posouzení možnosti využití srážkových vod z objektu stávajícího bytového domu v ulici Hrubého 4.

Studie posuzuje možnosti využití srážkových vod pro závlahy a údržby zatravněných městských pozemků ochlazujících zástavbu. Dále koncept snižuje objem odtoku do veřejné jednotné kanalizační sítě a zátěž nátoku do čistírny odpadních vod vhlavním městě Praze. Autorkou studie je autorizovaná projektantka vodohospodářských staveb Ing. Eva Sýkorová.

Prezentace z představení studie ke stažení v PDF

16. 12. 202216. 12. 2022

Odolné sousedství v Pražské EVVOluci

Poslední letošní číslo magazínu Pražská EVVOluce bylo věnováno tématu energií a klimatu. A my jsme do tohoto vydání přispěli velkým článkem, kde představujeme některé zajímavé výsledky našeho projektu Odolné sousedství.

Celé vydání si můžete stáhnout zde

31. 12. 20211. 2. 2022

Orientační (screeningové) hodnocení klimatické odolnosti a adaptivní kapacity bydlení

Mirek Lupač

Agentura Koniklec, o. p. s.

Agentura Koniklec, o. p. s. se věnuje osvětě a vzdělávání jednotlivců, rodin a malých komunit v adaptaci lidských sídel na změnu klimatu. Naším cílem je, aby každý člověk porozuměl alespoň principům změny, která se děje okolo nás a která bude znamenat nutnost přizpůsobit naše domovy novým podmínkám. Na naše domy budou působit nejen přímé dopady změny klimatu (sucho, vlny veder, extrémní počasí), ale ovlivní je také úpravy spojené s úsporami energií, vody a další související technická opatření. Tyto změny s sebou ponesou nové návyky spojené s užíváním budov a novou skladbu nákladů na bydlení. Přípravy na tyto změny i potřebné investice je možné rozložit v čase, ale je potřeba s nimi začít. Aby bylo možné orientačně stanovit stav na startovní čáře a případně odhadnout, co nás čeká, vytvořili jsme v rámci naší služby (dlouhodobého projektu) #KlimaNaDoma metodiku pro orientační posouzení „klimatické připravenosti“ bytových a rodinných domů. Tato metodika se skládá ze 4 dílčích částí, které následně popíši.

1. Klimasken

V prvním kroku je budova vyhodnocena evaluačním nástrojem KlimaSken (CReLoCaF). Ten byl vytvořen v rámci mezinárodního projektu LIFE DELIVER Odolné sídliská LIFE17 CCA/SK/000126. Na adrese www.klimasken.cz je po zaregistrování možno vytvořit model budovy, která má být testována. Pro posouzení je potřeba kromě zadání popisných údajů vyhodnotit 24 indikátorů. Jejich popis a metodické listy jsou k dispozici na stejné stránce (https://www.klimasken.cz/indikatory-klimaskenu) v části „Indikátory pro budovy“.

Výpočtovou tabulku je také možné stáhnout ve formátu XLS.

Těchto 24 indikátorů obsahuje 4 položky hodnotící expozici budovy dopadům, tedy intenzitu a četnost jevů vyplývajících z ze změny klimatu v daném místě, 10 položek popisuje adaptivní kapacitu, tedy převážně stavebně-technické prvky vytvářející odolnost budovy, 6 položek hodnotí emise CO₂ spojené s provozem budovy a konečně 4 položky posuzují některé aspekty provozu budovy.

Data pro jednotlivé položky vyplývají ze stavebně-technického řešení a vybavení budov a z naměřených hodnot spotřeb energií, vody a produkce odpadů. Výsledky se u jednotlivých indikátorů vyjadřují na škále 1-5 (0-100 %).

Výsledkem je „klimatický štítek“, přehledná grafická interpretace výsledků s jednou výslednou agregovanou hodnotou v procentech.

2. Index LTS

Index LTS, letní tepelné stability budovy, jsme vytvořili jako specifický nástroj pro interpretaci výsledků domácího měření klimatické odolnosti. K jeho stanovení je zapotřebí provádět letní měření teplot vzduchu v různých částech domu, měření teploty vnitřních a vnějších povrchů stěn, měření vlhkosti vzduchu a fakultativně intenzity slunečního záření včetně oslunění interiéru. K měření ej zapotřebí technika, kterou je na základě pokynů schopen obsluhovat prakticky každý.

Konkrétně používáme pro kontinuální monitoring meteorologických parametrů online připojené poloprofesionální meteostanice GOGEN ME 3900 WiFi, které budou částečně nahrazeny pokročilejšími stanicemi ECOWITT HP2551. Data z těchto stanic jsou dodávána do KlimaCloudu Agentury Koniklec. Pro měření teploty a vlhkosti vzduchu v interiéru nasazujeme dataloggery Hütermann a k souběžnému měření v různých částech domu používáme multikanálové dataloggery Steinberg Systems. Teplota povrchů je měřena jednoduchým (bez možnosti nastavení emisivity) IR bezkontaktním teploměrem Parkside PTIA1.

Pro stanovení indexu LTS je zároveň zapotřebí podrobné sledování počasí a jeho změn. Využíváme data ČHMÚ, která v desetiminutových krocích odečítáme z veřejných portálů a uchováváme v datovém úložišti.

Měření je prováděno v letní sezóně nejlépe tak, aby postihlo alespoň dvě vlny veder trvající nejméně 3 dny (3 tropické dny). Po skončení sezóny je měření vyhodnoceno. Výsledky jsou interpretovány prostřednictvím indexu LTS, který se skládá z těchto 11 položek:

Ukazatel	Popis
Meze tepelné stability	Sledujeme, zda a v jakém rozsahu byla v době veder překročena maximální teplota interiérů pro letní stabilitu 27 °C.
Ochlazování	Sledujeme, zda se po 3 a více dnech veder podaří ochladit interiér do 24 hodin na teplotu pociťovanou jako komfortní.
Extrémní teplota	Sledujeme, zda a v jakém rozsahu byla naměřena v interiéru extrémní teplota nad 29 °C.
Teplotní útlum	Sledujeme tepelnou setrvačnost konstrukce domu, tedy do jaké míry se kolísání venkovní teploty projevuje uvnitř, vyjádřenou poměrem amplitudy vnějších teplot a teplot na vnitřním povrchu.
Fázový posun teplotního kmitu	Sledujeme, za jakou dobu se přehřívání venkovních povrchů projeví v interiéru.
Diverzita teplot	Sledujeme rozdíl teplot v různě osluněných a různě používaných částech domu, resp. zda je distribuce teplot v souladu s režimem používání domu.
Cirkadiánní nárůst teploty	Sledujeme nárůst vnitřních teplot během dne v horkém období.
Ohřívání transparent. částmi	Sledujeme, zda dochází k výraznému přehřívání interiéru okny a prosklenými částmi konstrukce.
Letní součtová teplota	Sledujeme poměr skutečné průměrné součtové teploty (součet teploty vzduchu a povrchů v interiéru) k maximu a optimu.
Relativní vlhkost vzduchu	Sledujeme, zda je vlhkost vzduchu v doporučovaném rozmezí.

Tabulka 1 – Parametry indexu LTS

Vyhodnocení indexu LTS není možné provádět automaticky. Data z měření se musí vložit do šablon, zpracovat do podoby grafů a následně se provede jejich analýza a zhodnocení na základě směrných hodnot stanovených v interní metodice. V některých případech není možné stanovit všechny indikátory. Proto, stejně jako u Klimaskenu, vyjadřujeme míru úplnosti dat.

Každá z položek je vyhodnocena jednoduchými symboly na 4stupňové škále:

( + )

(+/-)

( - )

( ! )

(N/A)

Na závěr je možné vytvořit agregovaný index, kdy za každé (+)plus je započítán 1 bod, za každé (+/-) 0,5 bodu, za každé (-) 0 bodů a za každé (-) -1 bod. Další z možností je vyjádřit v procentech podíl položek hodnocených (+). Na agregované výsledky je však třeba pohlížet značně rezervovaně.

3. Stabilita vnitřního prostředí v chladné části roku

Kvalita vnitřního prostředí v budovách zateplených materiály s vysokým difuzním odporem může být značně zhoršena. V budovách zateplených polystyrenem by mělo být vždy současně řešeno účinné větrání, resp. zajištění účinné cirkulace čerstvého vzduchu ideálně řízeným (nuceným) větráním s rekuperací. Základní posuzování kvality vnitřního prostředí provádíme (zejména) v zimním období vyhodnocením klíčových ukazatelů:

Ukazatel	Popis
Meze tepelné stability	Sledujeme, zda a v jakém rozsahu byla v topném období dodrženo doporučené rozmezí teplot v interiéru 20 – 22 °C.
Zimní součtová teplota	Sledujeme poměr skutečné průměrné součtové teploty (součet teploty vzduchu a povrchů v interiéru) k minimu (32 °C) a optimu (38 °C).
Relativní vlhkost vzduchu	Sledujeme, zda a v jakém rozsahu bylo v topném období dodrženo doporučené rozmezí vnitřní vlhkosti vzduchu 40 - 60 %.
Koncentrace CO₂	Sledujeme, zda a v jakém rozsahu dochází k překračování hranice koncentrace CO₂ ve vnitřním prostředí 1000 ppm, resp. 1500 ppm.

Tabulka 2 – Sledované parametry vnitřního prostředí

Měření koncentrace CO₂ v letním období v budovách, kde je možné běžně a bez problémů větrat zpravidla neprovádíme.

Výsledky jsou vyjádřeny v zásadě buď nestrukturovaným kvalitativním zhodnocením, případně uvedením parametrů, ve kterých domácnost vyhovuje, a ve kterých nikoliv.

4. Index modrozelené infrastruktury

Na adaptivní kapacitu a klimatickou odolnost má vliv okolí budovy, zejména stínící prvky, stav povrchů a půdy, pokryvné i vzrostlé zeleně, způsob nakládání se srážkovou vodou, provoz a další. Tuto souvislost si uvědomujeme a opakovaně jí tematizujeme v rámci našeho konceptu OSA (opatření k systémové adaptaci), kde pracujeme s celkem 3 perimetry okolí budovy: 5 m (pozemek), 20 m (ulice) a 200 m (sousedství).

Kvalitu tohoto prostoru jsme dosud vyhodnocovali prostřednictvím „Indexu modrozelené infrastruktury“ (index MZI), respektive jeho zjednodušené verze. Autorem konceptu je Ing. Jiří Vítek (et al.), JV PROJEKT VH s.r.o. Index MZI vychází z nástrojů vyjadřujících podíl povrchů vykazujících „ekologickou efektivitu“ na celkové ploše v urbanistické praxi, např. indexu BAF (Biotope Area Factor)^[1]. Výpočet koeficientu MZI probíhá vynásobením skutečných výměr několika základních typů povrchů rozdílnými dílčími koeficienty. Čím je povrch propustnější pro vodu či „zelenější“, tím vyšší hodnota je mu přiřazena.

Na závěr se takto upravené výměry znovu sečtou a zpětně je možné vyčíslit celkový index MZI podělením součtu efektivních ploch součtem všech ploch.

Efektivní plocha = Skutečná plocha x Koeficient MZI

Celkový Index MZI = Součet efektivních ploch / Součet skutečných ploch

Typ povrchu	Popis	Index MZI
Střechy	Zpevněná plocha s potenciálem pro vybudování vegetační střechy	0,0
Zelené střechy	Intenzivní i extenzivní zelené střechy	0,6 – 0,8
Silnice a chodníky nepropustné	Povrchy z nepropustného asfaltu a betonu	0,0
Dlažby, mlaty	Mlaty a částečně propustné dlažby	0,2
Zatravněné plochy	Zatravněná plocha s intenzivní údržbou s přímým spojením s hlubší vrstvou půdy a možností volného vsakování	0,7
Zapojené stromy	plochy kde stromy tvoří souvislý korunový zápoj a není k dispozici jejich individuální hodnocení	0,8
Jednotlivé stromy	Jednotlivé stromy existující s dlouhodobou perspektivou	1,0
Plochy keřů	Zapojené keře výšky nad 1 m	0,4
Vodní plochy		1,0
Objekty HDV	Objekty pro hospodaření se srážkovou vodou	0,6 – 1,0

Tabulka 3 – Typy povrchů pro výpočet indexu MZI

Hodnoty potřebné pro výpočet indexu stanovujeme analýzou ortofotomapy v prostředí GIS. Používáme veřejně dostupné služby případně vlastní leteckou techniku. Výsledky ověřujeme terénním průzkumem.

Pro oblasti určené převážně k bydlení je jako dobrý výsledek hodnocení 0,5 a více (optimálně 0,6). Za velmi špatný lze považovat výsledek pod 0,25.

Souhrnné zhodnocení budov a první výsledky

Co ukázaly výsledky za první období našich experimentů, tedy za roky 2020 a 2021? Měřili jsme na více místech, ale jako hlavní referenční budovy jsme zvolili panelák na pražském Chodově, nedávno postavený řadový RD ve Slivenci, nový RD v Ondřejově a rekonstruovaný RD v Berouně. Na těchto budovách jsme ověřovali metodiku, interpretaci a také spolupráci s domácnostmi.

Letní tepelná stabilita

První výsledky ukázaly na jasný „řádový“ rozdíl v odolnosti rodinných domů ve srovnání s panelákem. Hodnoty indexu LTS byly u rodinných domů 7,5 (Slivenec a Ondřejov) až 9 (Beroun), zatímco hodnota u pražského paneláku byla -3. Připomeňme, že hodnota LTS může nabývat hodnot -10 až 10 bodů.

Klimasken

Komplexní klimatické hodnocení budov nástrojem Klimasken již neukazuje tak jednoznačné rozdíly. Vysoké hodnoty expozičního indexu u všech domů odpovídají nízkému stupni ohrožení např. povodněmi. Na relativně dobré úrovni je hodnocení spotřeby a tím příspěvek k produkci skleníkových plynů. Stejně jako v oblasti připravenosti (dodatečných a režimových opatřeních) jsou zde však rezervy, zejména u pražského RD. Největší nedostatky mají domy v adaptivní kapacitě. To znamená hlavně nedostatečné stínění, nedostatečná tepelná odolnost konstrukcí, chybějící vegetační střechy a fasády, chybějící akumulace srážkové vody.

Objekt/Ukazatel	Expozice	Kapacita	Emise	Připravenost	CELKEM
Panelák Praha - Chodov	95 %	44 %	77 %	75 %	53 %
Řadový RD Praha - Slivenec	80 %	52 %	54 %	40 %	57 %
RD Ondřejov	90 %	50 %	77 %	70 %	52 %
RD Beroun	95 %	44 %	77 %	65 %	50 %

Tabulka 4 – Srovnání hodnocení Klimasken u sledovaných objektů

Modrozelené okolí domu

Asi nepřekvapí, že nejhorší výsledek má panelák na pražském sídlišti. Bohužel stav povrchů a využití ploch v jeho okolí je i přes optický dojem celkem žalostný. Hodnota indexu zde odpovídá s bídou požadavku na logistická a průmyslová území. Optimální hodnotě se blíží dům na venkově v širším okolí Prahy. Pražský a berounský rodinný dům má k optimu daleko, přesto, že se oba nacházejí v na první pohled „zelené“ rezidenční čtvrti.

Objekt	Index MZI
Panelák Praha - Chodov	0,28
Řadový RD Praha - Slivenec	0,44
RD Ondřejov	0,61
RD Beroun	0,47

Tabulka 5 – Srovnání indexu MZI u sledovaných objektů

Co dál?

Do budoucna rozšíříme portfolio sledovaných parametrů zejména o další měření v okolí domů. Již nyní prověřujeme využitelnost měření vlhkosti a teploty ve svrchní části půdního profilu. Zejména chceme zjistit, jak dlouho po dešti v závislosti na teplotě zůstávají dané části pozemku vlhké. Rádi bychom doplnili možnost automatizovaného měření teploty povrchů. Zahájíme také experiment se sledováním stresu dřevin v době přísušků a vln veder prostřednictvím dendrometrů.

Širší okolí domovů a souvislosti budov a okolí budou námětem projektu Odolné sousedství v roce 2022. Kromě ověřování parametrů okolí domů, budeme zjišťovat, co mohou vlastníci domů udělat pro širší okolí a jak mohou spolupracovat navzájem i s vlastníky pozemků.

Služba/projekt #KlimaNaDoma je nezisková aktivita na pomezí občanské vědy, experimentu, osvěty a vzdělávání v adaptaci na změnu klimatu. Jsme otevření spolupráci s každým, koho zajímá, jak se bydlí a bude bydlet v měnícím se prostředí, Jak můžeme na změny odpovídat a jak se díky novému poznání naučíme také zlepšovat podmínky v sídlech.

Odkazy a pomůcky

Poděkování

Děkujeme všem, kdo nám pomáhají měřit, kdo nám radí a jinak spolupracují. Postupně vzniká otevřená komunita „prospektorů“, které zajímá, jak se v měnícím se klimatu mění jejich domovy. Za jejich zájem velmi děkujeme. Za odbornou pomoc jmenovitě díky kolegům ze společnosti CI2, o.p.s. a dále Petru Klápštěmu, Liboru Kodlovi, Miroslavu Šafaříkovi a Davidu Podhůrskému.

Projekty zahrnuté do služby #KlimaNaDoma podporuje hlavní město Praha. Projekty byly podpořeny Ministerstvem životního prostředí. Za poskytnutou podporu rovněž moc děkujeme.

[azh-snippets id=”2539″]

27. 2. 202117. 3. 2021

Průvodce klimaticky odolným, šetrným a zdravým bydlením

Elektronickou publikaci publikaci z ediční řady #KlimaNaDoma jsme vydali na konci roku 2020. Jejím autorem mladý architekt Libor Kodl a v devíti kapitolách představuje základy přizpůsobení budov očekávaným dopadům změny klimatu.

Jak si poradit s vlnami veder a výkyvy teplot? Jak může dům v zimě hřát a v létě chladit? Je důležité, aby zdi dýchaly?. Jak si poradit se suchem nebo snížit energetickou náročnost budov a přitom si zachovat pohodlí i zdravé prostředí uvnitř? Na tyto otázky odpoví „začátečníkům“ čtivě psaný text bohatě ilustrovaný autorskými skicami. Autor se také dotýká některých mýtů o odolnosti budov, které se bohužel promítají i do přístupu úřadů a do stavební legislativy.

Knížka je určena jak těm, kteří se na budování obydlí teprve chystají, tak i těm, kteří jej chtějí vylepšit. Řadě budoucích problémů je totiž možné nejlépe předejít správným návrhem domu a jeho umístění, část je možné udělat i dodatečně. Poslouží i pro základní orientaci v klimaticky odolném stavení pro komerční investory i veřejnou správu.

Publikace je k dispozici zdarma, pouze v elektronické podobě. Použití je volné pod podmínkou uvedení zdroje.

Publikaci ve formátu PDF si můžete stáhnout zde.

17. 9. 202021. 9. 2020

O KlimaNaDoma v podcastu CI2

Vystoupili jsme v klimatickém podcastu, který připravila společnost CI2. V něm stručně představujeme, význam “malých” adaptačních opatření pro budovy, jejich okolí a hlavně lidi, kteří v nich žijí. Podcast si můžete poslechnout přímo zde.

13. 7. 202013. 7. 2020

Města a sídelní krajina v době změny klimatu

Hlavním účelem a obsahem několika kapitol je srozumitelné shrnutí důsledků klimatické změny společně s aktuálním mezinárodním kontextem ochrany klimatu a možnostmi přizpůsobení se jeho změnám.

Navíc kapitolami, věnovanými specifikům, proměnám a možnostem usměrnění dalšího vývoje urbanizovaného území sídel, publikace reaguje na specifické potřeby zástupců samospráv, státní správy i dalších aktérů zainteresovaných na (nejen územním) plánování měst a jejich sídelní krajiny v době klimatických změn.

Publikace se primárně věnuje problematice městského a sídelního prostředí České republiky. Kromě této obecné úrovně je zejména doplněna o problematiku týkající se Prahy a šíření informovanosti místních aktérů. Hlavní město Praha, podobně jako například Brno, Plzeň nebo Ostrava, už několik let systematicky reaguje na výzvy měnícího se klimatu.

Publikace je společným dílem společností CI2, o. p. s. a Agentury Koniklec, o. p. s.

Citace:

Pavelčík, P.; Klápště, P.; Lupač, M.; Třebický, V. (2019): Města a sídelní krajina ČR v době změny klimatu. Stručný přehled problematiky pro představitele veřejné správy. Rudná: CI2, o. p. s., 32 s.

Publikaci v PDF si můžete stáhnout zde

[azh-snippets slug=”mhmpmzp-projekt-klasika”]

22. 4. 202031. 5. 2024

#KlimaNaDoma

Trápí vás letní vedra? Je vaše spotřeba energií vyšší, než byste chtěli? Trpí vaše zahrada suchem? Nebo ve vás každý déšť vyvolává představu vody ve sklepě?

Pokud ano, zažíváte důsledky změny klimatu. A ruku na srdce, možná k ní také přispíváte.

Téma změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti.

Právě pro vás se určena služba KlimaNaDoma, která má sloužit jak jednotlivcům, tak i malým místním komunitám. Na jednom místě je tak ucelený soubor rad, pomoci, nápadů a chytrých řešení jak zmírnit dopady změny klimatu na každodenní život.

Na sociálních sítích najdete vše, co s KlimaNaDoma souvisí pod hashtagem #KlimaNaDoma. Pro snazší vyhledání na našich webovkách jsme připravili malou zkratku www.klimanadoma.cz. Službu snadno poznáte podle loga se symbolem domečku.

Klíčové výstupy najdete přehledně uspořádané na souhrnné stránce.

Motto služby je “Klima na doma: Chytře a jedním tahem”.

KlimaNaDoma je služba pro ohleduplné, šetrné, zdravé, komfortní a odolné obydlí. Co vám nabízí?

Měření

Základem pro nalezení každého řešení, je detailní pojmenování problému. Jak moc se projevují vedra ve vašem obydlí a jak rychle se projeví? Jsou na tom všechny části obydlí stejně? To vše se dá snadno změřit. KlimaNaDoma nabízí jak soubor postupů pro změření základních hodnot – teploty, vzduchu, povrchů a vlhkosti vzduchu v domácích podmínkách. Samozřejmostí je i možnost zapůjčení některých měřících přístrojů, které zrovna nemusíte mít doma.

Zdravé domácí mikroklima

Kvalita domácího mikroklimatu je klíčová pro zdravé bydlení, kvalitní odpočinek a dlouhodobou spokojenost. Větráte dostatečně často? Umíte správně topit? Nemáte příliš suchý či naopak vlhký vzduch? Nepobýváte v příliš hlučném prostředí? Máte správné osvětlení? KlimaNaDoma vám pomůže vylepšit vnitřní prostředí vašeho obydlí. Snadno a přehledně.

Přijměte odpovědnost

Na změně klimatu se podílíme všichni svojí spotřebou. A každý můžeme svým maličkým dílem přispět k tomu, aby náš vliv na změnu klimatu byl co nejnižší. “Snižte svojí spotřebu vody, energií i dalších zdrojů. Hledejte chytrá řešení, podporujte lokální zdroje a cirkulární hospodářství. Skvělé je, že nás to nemusí nic stát a nemusí se snížit ani váš komfort. Postupy, jak snížit spotřebu vody a energií jsme důkladně ověřili a ty, které mají smysl v KlimaNaDoma je zpřístupňujeme všem. Kromě dobrého pocitu můžete ušetřit rodinný rozpočet.

Upravte své obydlí

Je možné, že vaše obydlí bude vyžadovat technické úpravy. Než se obrátíte na odborníky, zkuste si s KlimaNaDoma udělat alespoň základní představu o tom, co je možné udělat, zda a jaký to má smysl a kolik to přibližně bude stát. U úprav obydlí totiž více než kdy jindy platí známé přísloví Dvakrát měř … . Pro zjištění, co je možné udělat má KlimaNaDoma jednoduchý model. Zkuste ho – provedená úprava vám bude sloužit dlouho a určitě chcete, aby byla ku prospěchu a ne jen pro zlost – zvláště, když do ní investujete nezanedbatelnou částku z rodinného rozpočtu. No a ti, co si neradi hrají, ale rádi si počtou, určitě ocení naší e-publikaci.

Sledujte nás

Nemusíte být žádní špióni. KlimaNaDoma najdete hlavně na sociální síti Facebook na profilu Agentury Koniklec (ale i jiných), postačí vždy použít hashtag #KlimaNaDoma a na webové zkratce www.klimanadoma.cz .

#KlimaNaDoma podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Obsah nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

27. 12. 201931. 1. 2020

Shrnutí kampaně #KlimaNaDoma

Neradi čtete úřednickým slangem psané závěrečné zprávy o projektech? My také ne. A ještě méně rádi je píšeme :-). Z naší loňské kampaně #KlimaNaDoma máme opravdu radost. Ne vše probíhalo hladce a podle našich představ, ale nakonec se vše povedlo alespoň tak, jak mělo. Výsledky nám přinesly spoustu zajímavých poznatků a alespoň o některé z nich se chceme podělit v tomto článku. A budeme i trochu děkovat.

Pro koho to bylo?

Kampaň byla pro lidi, kteří bydlí zejména na území hlavního města Prahy. V kampani jsme chtěli posbírat co nejvíce dat o tom, jak se naše obydlí vyrovnávají s letními vedry. Nedělali jsme to jen tak pro zábavu – z nashromážděných údajů můžeme leccos vyčíst a poradit, jak se letním vedrům účinně a přitom nenáročně bránit. Protože tohle byl úplný začátek naší snahy zapojit jednotlivce to adaptace na změnu klimatu, bylo naše počínání také vedeno snahou připoutat pozornost. K smysluplným změnám jednání potřebujeme objektivní data. Chtěli jsme, aby si je každý zkusil opatřit.

První dík #KlimaNaDoma patří všem zapojeným domácnostem. Bylo jich dohromady 38 a poslaly nám celkem 608 měření.

A co jste naměřili?

Měření probíhalo v červenci až září 2019. Vybrané červencové charakteristiky zde shrnujeme:

Teploměry účastníků kampaně zaznamenaly jako nejteplejší den prvního měsíce prázdnin 25. červenec 2019 s průměrnou venkovní teplotou 30,1 °C. V hodinách, kdy byla měření zaznamenávána bylo v Praze naměřeno dokonce ještě o něco víc. V některých domácnostech ale provedli měření až v pozdějších hodinách a tak je náš průměr z 38 domácností přeci jen pár stupňů níže než pražská maxima.

Takže druhý dík #KlimaNaDoma všem statečným, kteří ani v nepříjemném vedru nezapomněli poslat svá měření.

Lidé se v létě pěkně pekli a co domy?

Asi znáte ten pocit jaké to je, stoupnout bosou nohou na rozpálený asfalt. A sáhli jste si na stěnu domu, na který několik hodin svítí ostré letní slunce? I domy se umí pěkně ohřát. Nejdříve zvenku a pak i uvnitř. Jak moc se pokusilo 10 účastníků změřit. Skoro jsme litovali, že jsme nemohli zapůjčit více bezkontaktních teploměrů – v loňském červenci by našly využití.

A třetí dík #KlimaNaDoma patří právě těm, kteří věnovali svůj čas k převzetí a vrácení bezkontaktního teploměru a měření jedné hodnoty navíc. Moc nám to pomohlo.

Pražákům není HEJ ani v zateplených domech

Říká se, že dobře provedené zateplení domu pomůže nejen od zimy, ale i od vedra. Prostě, že v zatepleném baráku je dobře. Souhlasíme, ale je tu jedno ALE. Když se do nezastíněného domu opře slunce svojí silou, žádné zateplení nepomůže. Během několika dnů se i zateplené stěny prohřejí tak, že fungují jako radiátory. V bytě pak udržují pořádné vedro ještě dlouho poté, co slunce zajde a vzduch venku se alespoň maličko ochladí.

Čtvrtý dík #KlimaNaDoma proto patří jedné účastnici žijící v posledním patře (zatepleného) paneláku, která poctivě zaznamenávala, jaké vedro doma má. Jak jí asi bylo je na spodním grafu.

Čísla pro horní graf jsme si změřili sami – zateplený cihlový dům, kterému navíc pomáhá bohatá vzrostlá zeleň v jeho okolí na tom byl o hodně lépe.

Dřinu strojům aneb meteostanice v akci

V ranním shonu před odchodem do práce nebo u večerního programu s rodinou se snadno zapomene na změření venkovních a vnitřních teplot nebo vlhkosti. A proč vedrem sužovanou hlavu zaměstnávat ještě dalším úkolem? Dřinu strojům! Malé domácí meteostanice měří potřebné hodnoty samy a téměř nikdy nezapomenou. V tichosti, každých pár minut zjistí, jak je a ty chytřejší se o svá zjištění podělí prostřednictvím internetu. Jednu takovou jsme si pořídili a majitele tří dalších jsme poprosili, aby se s námi o svá měření podělili.

Takže pátý dík #KlimaNaDoma patří všem majitelům meteostanic, kteří nám svá data poskytli. Umožnili nám třeba zjistit, jak je to se vztahem teploty a vlhkosti v domech. Ještě, že se koncem července udělalo trochu “ošklivo”. Jinak bychom se asi upekli a usušili.

Vývoj relativní vlhkosti vzduchu v interiéru

V posledních letech nás v létě trápí nejen extrémní teplo a sucho, ale také to, že oba vlivy působí v dlouhých mnohadenních obdobích bez přestávky. Kvalita života uvnitř budov pak rapidně klesá. Všimněme si poklesu vzdušné vlhkosti ve dnech bez srážek s narůstající teplotou. Relativní vlhkost se dostává hluboko pod doporučenou minimální úroveň 40 %. V kombinaci s vedrem tak trpí naše dýchací ústrojí a je značně náchylnější k infekcím. Takový stav nepotěší ani alergiky. Až s příchodem deštivějších dnů se situace zlepšila.

Jen aby ty domácí stanice byly dost přesné

Na to, abychom přesně analyzovali rozdíl mezi naměřenými hodnotami, máme celkem málo dat. Hodnoty naměřené zapojenými meteostanicemi byly obecně vyšší. Pravděpodobně je to způsobeno volbou jejich umístění na budovách. Ale důležité je, že časové řady amatérského i profesionálního měření mají stejný průběh. Umístění stanice je totiž možné v budoucnu lépe sladit s metodikou meteorologického pozorování. Chtěli bychom podporovat jednotlivce i města a obce v pořizování vlastních meteostanic, hlavně takových, které je možné připojit k internetu a data z nich sdílet.

Co s tím budeme dělat?

O naší kampani jsme napsali docela velký článek v Pražské EVVOluci, mluvili o ní v rozhlase a i jinde. Všechno, včetně webovek jsme pro jistotu shrnuli do letáčku, který je ke stažení v PDF.

Shrhnutí kampaně #KlimaNaDoma

Ještě jeden tip: Nenechte si ujít článek Jak jsme hledali AO (vyjde brzy)

A poslední díky na této stránce

Naše poděkování samozřejmě patří i donorům projektu. Aby platilo, musíme na chvilku zvážnět.

Projekt byl podpořen hlavním městem Praha. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Obsah projektu nemusí vyjadřovat stanoviska donorů.

15. 7. 201926. 7. 2019

Extrémy počasí a jejich vliv na váš domov – změřte a zjistěte, co můžete lehce změnit

Letošní prázdniny začaly silnými bouřkami a obřími kroupami. Pak je vystřídaly vlny veder, které se nám v tomto týdnu opět připomněly. Počasí jakoby zdivočelo. Sucho a vedro střídají přívalové deště. Ty pak způsobí povodně nebo se může objevit úplně jiná nepřízeň živlů. Tyto extrémy jsou důsledkem změn klimatu, k nimž bude navzdory všem snahám i nadále docházet.

Nabízí se otázka: Můžeme sami kromě sledování dalších a dalších výstrah něco udělat? Můžeme přizpůsobit svá obydlí, aby byla vůči všem rozmarům živlů odolnější? A postačí jen úpravy našich „čtyř stěn“ nebo je třeba se zaměřit i na okolí našich příbytků?

Odpověď je jednoduchá – něco udělat můžeme a dokonce musíme Sdílení, propojení a rozšíření potřebných kroků na celá města i venkovská sídla může zásadně zvýšit naší odolnost proti extrémům, které zažíváme. Lidská sídla i okolní krajina se musí změnit, abychom v nich mohli dále dobře žít! A začít musíme právě v našem nejbližším okolí.

Nejprve však musíme své obydlí i jeho okolí dobře poznat. Hovoříme o místech, kde většina z nás tráví velkou část svého volného času a myslí si tak, že je dokonale zná. Kolik lidí ale ví, na jakou teplotu se ohřívají stěny obydlí v parných dnech, nebo jak rychle se při dešti vytvoří velká louže před domem? Nástroje pro základní měření nejspíš máte doma, nebo si je od nás můžete půjčit.

Pojďte se s námi podívat na obydlí a jeho okolí důkladněji, pojďte změřit a zjistit, jak na tom je. A pak můžeme hledat jak je vylepšit – ať je to promyšlené zastínění budov, zadržování dešťové vody, ochlazování, zajímavé využití zeleně na domech a další profesionální i hobby řešení – to vše nás zajímá.

To, co uděláme, nemusí nutně stát velké peníze – chytré nápady pro #KlimaNaDoma, které pomáhají přežít vedro, sucho, nepřízeň živlů, ale také šetřit energii, a tím i emise skleníkových plynů, jsou často na dosah.

Tyto nápady jsou užitečné nejen obyvatelům domů samotných, proměňují veřejný prostor. Jeho proměna je potřebná pro zachování kvality života v době změny klimatu a k jejímu zmírnění.

Vaše cesta k odolnějšímu obydlí i okolnímu prostředí začíná možná právě teď. Navštivte www.mikroadaptace.cz a udělejte první krok.

zaregistrujte se – zapisujte výsledky měření – hledejte chytré nápady

Text tiskové zprávy ke stažení ve formátu Word

[azh-snippets id=”1850″]

31. 12. 201821. 4. 2020

Zdravé a nezdravé budovy

Tato knížka seznamuje veřejnost s problematikou syndromu nezdravých budov (Sick Building Syndrome, SBS). První vydání se soustřeďuje na prevenci a jednodušší možnosti řešení důsledků nevhodných zásahů a úprav ovlivňujících kvalitu vnitřního prostředí. Autoři informují o možnostech, jak orientačně posoudit stav vnitřního klimatu budovy dostupnými a ne- náročnými metodami, jak měřit hodnoty klíčových ukazatelů také svépomocí, případně kde a za jakých podmínek získat odbornou pomoc. Dále publikace doporučuje základní postupy, jak vzniku SBS v rizikových obydlích předcházet, případně jaká finančně dostupná opatření lze využít. Publikaci, doufejme, ocení široká veřejnost, zejména rodiny s dětmi, ale také např. stavebníci, školy a provozovatelé veřejných budov. Obsah brožury odráží zkušenosti autorů s praktickým řešením konkrétních problémů za dobu posledních 15 let.