Shrnutí kampaně #KlimaNaDoma

27. 12. 2019

Neradi čtete úřednickým slangem psané závěrečné zprávy o projektech? My také ne. A ještě méně rádi je píšeme :-). Z naší loňské kampaně #KlimaNaDoma máme opravdu radost. Ne vše probíhalo hladce a podle našich představ, ale nakonec se vše povedlo alespoň tak, jak mělo. Výsledky nám přinesly spoustu zajímavých poznatků a alespoň o některé z nich se chceme podělit v tomto článku. A budeme i trochu děkovat.

Pro koho to bylo?

Kampaň byla pro lidi, kteří bydlí zejména na území hlavního města Prahy. V kampani jsme chtěli posbírat co nejvíce dat o tom, jak se naše obydlí vyrovnávají s letními vedry. Nedělali jsme to jen tak pro zábavu – z nashromážděných údajů můžeme leccos vyčíst a poradit, jak se letním vedrům účinně a přitom nenáročně bránit. Protože tohle byl úplný začátek naší snahy zapojit jednotlivce to adaptace na změnu klimatu, bylo naše počínání také vedeno snahou připoutat pozornost. K smysluplným změnám jednání potřebujeme objektivní data. Chtěli jsme, aby si je každý zkusil opatřit.

První dík #KlimaNaDoma patří všem zapojeným domácnostem. Bylo jich dohromady 38 a poslaly nám celkem 608 měření.

A co jste naměřili?

Měření probíhalo v červenci až září 2019. Vybrané červencové charakteristiky zde shrnujeme:


Teploměry účastníků kampaně zaznamenaly jako nejteplejší den prvního měsíce prázdnin 25. červenec 2019 s průměrnou venkovní teplotou 30,1 °C. V hodinách, kdy byla měření zaznamenávána bylo v Praze naměřeno dokonce ještě o něco víc. V některých domácnostech ale provedli měření až v pozdějších hodinách a tak je náš průměr z 38 domácností přeci jen pár stupňů níže než pražská maxima.

Takže druhý dík #KlimaNaDoma všem statečným, kteří ani v nepříjemném vedru nezapomněli poslat svá měření.

Lidé se v létě pěkně pekli a co domy?

Asi znáte ten pocit jaké to je, stoupnout bosou nohou na rozpálený asfalt. A sáhli jste si na stěnu domu, na který několik hodin svítí ostré letní slunce? I domy se umí pěkně ohřát. Nejdříve zvenku a pak i uvnitř. Jak moc se pokusilo 10 účastníků změřit. Skoro jsme litovali, že jsme nemohli zapůjčit více bezkontaktních teploměrů – v loňském červenci by našly využití.

A třetí dík #KlimaNaDoma patří právě těm, kteří věnovali svůj čas k převzetí a vrácení bezkontaktního teploměru a měření jedné hodnoty navíc. Moc nám to pomohlo.

Pražákům není HEJ ani v zateplených domech

Říká se, že dobře provedené zateplení domu pomůže nejen od zimy, ale i od vedra. Prostě, že v zatepleném baráku je dobře. Souhlasíme, ale je tu jedno ALE. Když se do nezastíněného domu opře slunce svojí silou, žádné zateplení nepomůže. Během několika dnů se i zateplené stěny prohřejí tak, že fungují jako radiátory. V bytě pak udržují pořádné vedro ještě dlouho poté, co slunce zajde a vzduch venku se alespoň maličko ochladí.

Čtvrtý dík #KlimaNaDoma proto patří jedné účastnici žijící v posledním patře (zatepleného) paneláku, která poctivě zaznamenávala, jaké vedro doma má. Jak jí asi bylo je na spodním grafu.

Čísla pro horní graf jsme si změřili sami – zateplený cihlový dům, kterému navíc pomáhá bohatá vzrostlá zeleň v jeho okolí na tom byl o hodně lépe. 

Dřinu strojům aneb meteostanice v akci

V ranním shonu před odchodem do práce nebo u večerního programu s rodinou se snadno zapomene na změření venkovních a vnitřních teplot nebo vlhkosti. A proč vedrem sužovanou hlavu zaměstnávat ještě dalším úkolem? Dřinu strojům! Malé domácí meteostanice měří potřebné hodnoty samy a téměř nikdy nezapomenou. V tichosti, každých pár minut zjistí, jak je a ty chytřejší se o svá zjištění podělí prostřednictvím internetu. Jednu takovou jsme si pořídili a majitele tří dalších jsme poprosili, aby se s námi o svá měření podělili.

Takže pátý dík #KlimaNaDoma patří všem majitelům meteostanic, kteří nám svá data poskytli. Umožnili nám třeba zjistit, jak je to se vztahem teploty a vlhkosti v domech. Ještě, že se koncem července udělalo trochu “ošklivo”. Jinak bychom se asi upekli a usušili.

 

Vývoj relativní vlhkosti vzduchu v interiéru

V posledních letech nás v létě trápí nejen extrémní teplo a sucho, ale také to, že oba vlivy působí v dlouhých mnohadenních obdobích bez přestávky. Kvalita života uvnitř budov pak rapidně klesá. Všimněme si poklesu vzdušné vlhkosti ve dnech bez srážek s narůstající teplotou. Relativní vlhkost se dostává hluboko pod doporučenou minimální úroveň 40 %. V kombinaci s vedrem tak trpí naše dýchací ústrojí a je značně náchylnější k infekcím. Takový stav nepotěší ani alergiky. Až s příchodem deštivějších dnů se situace zlepšila.


Jen aby ty domácí stanice byly dost přesné

Na to, abychom přesně analyzovali rozdíl mezi naměřenými hodnotami, máme celkem málo dat. Hodnoty naměřené zapojenými meteostanicemi byly obecně vyšší. Pravděpodobně je to způsobeno volbou jejich umístění na budovách. Ale důležité je, že časové řady amatérského i profesionálního měření mají stejný průběh. Umístění stanice je totiž možné v budoucnu lépe sladit s metodikou meteorologického pozorování. Chtěli bychom podporovat jednotlivce i města a obce v pořizování vlastních meteostanic, hlavně takových, které je možné připojit k internetu a data z nich sdílet.

 

Co s tím budeme dělat?

O naší kampani jsme napsali docela velký článek v Pražské EVVOluci, mluvili o ní v rozhlase a i jinde. Všechno, včetně webovek jsme pro jistotu shrnuli do letáčku, který je ke stažení v PDF.

 

Ještě jeden tip: Nenechte si ujít článek Jak jsme hledali AO (vyjde brzy)

 

A poslední díky na této stránce

Naše poděkování samozřejmě patří i donorům projektu. Aby platilo, musíme na chvilku zvážnět.

Projekt byl podpořen hlavním městem Praha. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Obsah projektu nemusí vyjadřovat stanoviska donorů.