Štítek: EHP-Norsko

Agentura Koniklec byla v letech 2015 – 2016 jedním z partnerů projektu Adaptace sídel na změnu klimatu – praktická řešení a sdílení zkušeností. Naší hlavní rolí bylo vytvoření a údržba projektového portálu a souvisejících profilů na sociálních sítích.

Vzniklý virtuální prostor je určen zejména místním samosprávám a iniciativám, které si vezmou za své adaptaci obce či města na změnu klimatu. Stránky propojené se sociálními sítěmi jsou zdrojem aktuálních informací, přinášejí využitelné výsledky projektu, případové studie, metodiku hodnocení hrozeb a především rozsáhlou znalostní bázi domácích i zahraničních pramenů.

Při návrhu portálu jsme se inspirovali evropskou platformou CLIMATE – ADAPT. Na rozdíl od tohoto celoevropského díla jsme se soustředili výhradně na potřeby našich obcí.

Portál slouží nejen jako prezentace projektových aktivit a výstupů na internetu, ale obsahuje o další součásti. Hlavními z nich jsou strukturovaná knihovna  pramenů – Znalostní báze – a nástroj na pomoc při tvorbě adaptačních strategií, který je dostupný v záložce Asistent.

Znalostní báze

Znalostní bází jsme chtěli zpřístupnit lidem, kteří plánují a rozhodují často s minimální oporou v odborném zázemí, znalosti potřebné pro pochopení problematiky změny klimatu, souvisejících hrozeb a adaptace na ně. Současně jsme chtěli vytvořit prostor, kam budou moci odborníci po nutné registraci přispívat vlastním obsahem.

Naším cílem bylo vytvořit takový digitální sklad, ve kterém by uživatel našel užitečné podklady na jednom místě. Již od začátku bylo jasné, že zastoupení dokumentů bude velmi pestré, a to jak formami, tak i obsahem. Na úvod naší práce jsme se tedy zaměřili na podrobnou diskusi o formální a obsahové typologii zejména s ohledem na praktickou využitelnost zamýšlenými uživateli.

Znalostní báze je otevřeným nástrojem. Registrovaní uživatelé autorizovaní správcem webu jako editoři znalostní báze do ní mohou vkládat další relevantní dokumenty. Registrovaným uživatelem/editorem se může stát každý odborník, který požádá správce stránek.

Ve znalostní bázi najdete

• české a zahraniční zdroje a podklady týkající se adaptací na změnu klimatu v urbánním prostředí (zejména dokumenty EEA, IPCC, …)
• legislativní dokumenty
• datové podklady (mapy) o klimatu a jeho změně
• odkazy na zahraniční adaptační portály (Rakousko, Německo)
• přehled finančních nástrojů využitelných pro realizaci adaptačních opatření
• výstupy dalších adaptačních projektů
• odborné vědecké články

Znalostní báze má tři vyhledávací nástroje – hledat v ní lze podle typu dokumentu, tematicky nebo fulltextově.

Asistent

Asistent je určen městům a obcím, které se rozhodnou řešit hodnocení a plánování v oblasti adaptace na změnu klimatu. Zjednodušeně lze tuto cestu k adaptaci nazvat přípravou adaptační strategie. Na jejím konci ale nemusí být samostatný dokument, management adaptace města může mít nejrůznější formální podobu. Bez ohledu na zvolenou formu se Asistent může stát výkonným pomocníkem pro stanovení těch hlavních kroků v celém procesu.

I při jeho vývoji jsme se inspirovali obdobnými online nástroji doporučovanými světovými autoritami místním komunitám pro plánování adaptačních procesů, jako např. EU-CLIMATE ADAPT a ICLEI USA-ADAPT.

Asistent umožňuje v  jednoduchých krocích sestavit základ adaptační strategie města. Uživatelům usnadní pojmenovat problémy spojené se změnou klimatu, dohledat potřebné podpůrné dokumenty ve znalostní bázi a vyhodnotit rizika spojená se změnami klimatu. Na základě vstupních údajů nabídne Asistent vhodná obecná opatření pro oslabení rizik. Opatření vycházejí z okruhů definovaných Národní strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.

Práce s Asistentem je rozdělena do šesti fází:

Krok první – definice komunity

V tomto kroku se ustavuje skupina – komunita, která má za úkol přípravu adaptační strategie. Tato skupina si prostřednictvím Asistenta vytvoří virtuální prostor, stanoví svého mluvčího (správce) a definuje cíle, jichž chce dosáhnout. Správce skupiny zapisuje všechny další údaje potřebné pro činnost Asistenta.  V této fázi je klíčové formulovat cílevědomé prohlášení o smyslu a cílech společného počínání!

Krok druhý – shromáždění materiálů

Ve druhém kroku shromažďuje skupina potřebné podklady. Při této činnosti může využít znalostní báze, která je součástí webové stránky Adaptace sídel a je s Asistentem přímo propojena. Případně může používat materiály vlastní. Prameny ze znalostní báze lze zahrnout do podkladů jedním kliknutím. Vlastní dokumenty je třeba vložit do vyhrazené části znalostní báze, kde jsou k dispozici právě jen této komunitě. Proces přidávání dokumentů do znalostní báze může probíhat po celou dobu práce s Asistentem.

Krok třetí – vytvoření SWOT analýzy

SWOT analýza je vhodná metoda pro analýzu a tvorbu projektů, koncepcí, politik a strategií. Proto je zde navržena jako doporučený nástroj pro analytickou část celého procesu. Pro uživatele, kteří nemají s touto metodou zkušenosti, je k dispozici odkaz na její přehledný popis/vzor. Jednotlivé části SWOT analýzy se zapisují do čtyř polí v Asistentovi. Také  v tomto kroku lze pracovat postupně, případně krok přeskočit.

Krok čtvrtý – hodnocení rizika

Hodnocení rizika je jedním z nejdůležitějších kroků práce s Asistentem. V tomto kroku zadává uživatel do Asistenta údaje z výsledku participativního hodnocení hrozeb a zranitelnosti zpracované podle Metodiky tvorby adaptační strategie sídel na změnu klimatu (PONDĚLÍČEK, M., EMMER, A., ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol., Metodika tvorby adaptační strategie sídel na změnu klimatu, Civitas per Populi, o. p. s., 2016, 45 s. ISBN 978-80-87756-08-9), která je na stránce Asistenta ke stažení. Uživatel zde zadává skóre zranitelnosti sektorů v obci pro jednotlivé hrozby. Finalizace tohoto kroku je povinná, protože jsou přebírány Asistentem v dalších krocích.

Krok pátý – návrh opatření

Asistent pomůže komunitě na základě identifikovaných hrozeb a zranitelných sektorů vybrat vhodná opatření ze „zásobníku opatření“. Zásobník opatření vychází ze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou schválila vláda v roce 2015. Z ní byla vybrána skupina opatření relevantních pro místní úroveň a každé takové opatření bylo strukturovaně popsáno příslušnými klíči. V době přípravy Asistenta byla národní strategie jediným uceleným zdrojem okruhů adaptačních opatření. V budoucnosti bude zásobník upravován a doplňován tak, jak bude, doufejme, přibývat zkušeností z místní úrovně. Také v tomto kroku může komunita navrhnout vlastní opatření a přidat jej prostřednictvím Asistenta do svého „cestovního plánu“.

Krok šestý – generování finálního dokumentu

Závěr práce s Asistentem spočívá ve vytvoření souhrnného dokumentu. V něm jsou shrnuty výsledky předchozích kroků. Tento soubor je možné ze stránek stáhnout v editovatelném formátu Word.

Asistent je podpůrný nástroj. V žádném případě od něj nelze očekávat, že na základě několika kliknutí vytvoří adaptační strategii. Výsledný dokument může ale být zásadním podkladem pro další práci na tvorbě strategie pro město či obec nebo pro integraci jednotlivých adaptačních opatření do existujících plánů rozvoje. Také jsme si vědomi řady dalších limitů, například absence podrobnějšího zapracování vazeb na finanční zdroje, resp. absence detailnějšího zohlednění ekonomické dimenze a dalších parametrů proveditelnosti. Jedná se o faktory, které jsou proměnlivé v čase a výrazně závislé na specifických místních podmínkách, a nemáme ani v úmyslu v blízké budoucnosti Asistenta o tyto složitější prvky rozšiřovat.

Sociální sítě

Nedílnou součástí virtuálního prostoru jsou sociální sítě. Ty sloužily v průběhu celého projektu ke sdílení novinek a zajímavostí s tematikou změny klimatu a adaptace. Facebookový profil projektu má na 500 příznivců a jen v posledním měsíci bylo jeho prostřednictvím osloveno přes 30 tisíc uživatelů facebooku. Publikované informace vyvolaly aktivní zájem téměř 1500 uživatelů.

Twitterový profil sloužil pro online zpravodajství z prosincové konference. Z ní byl vysílán i živý videopřenos prostřednictvím kanálu na YouTube.

Odkazy

• Portál Adaptace sídel:  http://www.adaptacesidel.cz
• Znalostní báze  http://adaptacesidel.cz/znalostni-baze.
• Asistent  http://adaptacesidel.cz/asistent.
• Facebookový profil https://www.facebook.com/climadapt/
• Twitter Adaptace sídel https://twitter.com/AdaptaceSidel
• YouTube kanál najdete na https://www.youtube.com/channel/UCRYcRO07Hn4KHANe3PbNHhQ

Co je to změna klimatu? Jakým rizikům s ní spojeným naše města čelí? Jak je možné se na ni připravit?

Těmto otázkám byla věnována konference projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, na němž Agentura Koniklec spolupracovala v letech 2015 – 2016. Konferenční příspěvky byly zaměřeny na  aktuální informace z oblasti praktické adaptace na změnu klimatu. Na programu bylo např. představení studií, které jsou základem unikátních adaptačních strategií tří českých měst. Důležitým tématem bylo , jak lze města na změnu klimatu připravovat a též o možnostech, jak tato adaptační opatření financovat.

Konference se zúčastnilo zhruba 50 účastníků – zástupců měst a odborné veřejnosti. Na úvod zazněla přednáška Pavla Zahradníčka z CzechGlobe, která pojednávala o současných a předpokládaných dopadech změny klimatu: „Klima se citelně a prokazatelně mění už teď, dobře znát je to například výskytu extrémně teplých dní, který v posledních letech oproti průměrnému výskytu v uplynulém století výrazně narostl,“ podotkl Zahradníček. Ovšem změny se netýkají pouze teplot, ale zejména i mnohem častějšího výskytu extrémních klimatických jevů: „Zhruba od přelomu tisíciletí zaznamenáváme mnohem větší výskyt rozsáhlých povodní a sucha, které za posledních sto let byly mnohem méně časté.“

Následně byly představeny první výsledky studií z měst, která se do projektu zapojila. V souhrnu experti ze společností CzechGlobe a Civitas per Populi vyhodnotili jako největší rizika pro daná tři města přívalové deště, dále sucho, plošné povodně a nakonec přívalové srážky. „Velkým problémem Hradce Králové jsou bleskové povodně,“ říká Vladimíra Šilhánková ze společnosti Civitas per Populi, neboť město leží na rovině a jeho kanalizace nemá dostatečnou kapacitu na to, aby pojala extrémní přívalové srážky. Nedalekou Dobrušku ohrožují povodně také a  to ještě horším způsobem: Jako malé město nemá dostatečnou ochranu proti plošné povodni, což se katastrofálně projevilo v roce 1997. Ve Žďáru nad Sázavou též hrozí lokální bleskové povodně, zároveň je zde i riziko vzniku tepelných ostrovů. „Na ploché tmavé střeše panelového domu za horkého letního lze snadno naměřit teploty nad 80 °C.“

Jak na konferenci zaznělo, některá rizika, kterým města čelí, je možné poměrně jednoduše odstranit pomocí jednoduchých, ale systematických opatření, jako je užívání porézních dlažeb, účelné plánování městské zeleně, která zvyšuje míru vsakování a zlepšuje mikroklima, nebo třeba důsledná aplikace stavebních předpisů, které neumožňují vznik novostaveb bez venkovních žaluzií, neboť takový dům nemůže splňovat podmínky pro tepelnou izolaci budov.

Jiná adaptační opatření jsou mnohem obtížnější a nákladnější, jedná se zejména o tzv. šedá opatření, tj. stavební zásahy do městské infrastruktury, které mají za úkol fyzicky město před extrémními vlivy ochránit – např. protipovodňové zdi, nádrže zadržující vodu v krajině, atd.

Právě nákladnost a složitost systematické přípravy opatření jsou základním problémem, který městům stojí v cestě při jejich tvorbě. Na konferenci proto vystoupil Jan Pištěk z organizace Grant Help, který ve své představil možnosti financování adaptačních opatření. Města mohou čerpat např. z Operačních programů pro životní prostředí či rozvoj venkova. Možnosti financování tedy jsou, jsou ovšem omezené: „V současnosti životního prostředí připravuje výzva Národního programu životní prostředí, v níž je adaptace na změnu klimatu jedna z klíčových podporovaných aktivit. Ovšem uvolňované zdroje na ni jsou ale bohužel nízké. To se ale může změnit, pokud za to města budou sama bojovat,“ říká Jakub Horecký z Ministerstva životního prostředí, který na konferenci též aktivně vystoupil.

Stránka se všemi konferenčními výstupy je dostupná na projektovém webu, za jehož tvorbu byla Agentura Koniklec zodpovědná.

Materiály jsou dostupné na webu Adaptace sídel