Kilogramy odpadních plastů, které si nosíme z obchodu

Spolu s každým nákupem v supermarketu si kromě nakupovaných produktů přinášíme také spoustu jednorázových plastů. I když lze očekávat, že většina plastu z domácností skončí ve žlutých kontejnerech na separovaný odpad, je i tak množství jednorázových plastů, které každodenně spotřebováváme, přinejmenším k zamyšlení.

Jaké plasty si tedy nosíme z obchodu domů?

Plastové odnosové tašky

Ještě před několika lety se zdálo, že těmto taškám definitivně odzvoní. Od počátku roku 2018 začala platit novela zákona 477/2001 Sb., o obalech, která zakázala do té doby poměrně běžnou praxi, že v obchodech byly tyto tašky nabízeny zákazníkům zdarma.

Nabídka plastových tašek z obchodů alespoň na čas zmizela; v současné době nejsou vůbec nabízeny například v obchodech Lidl, Kaufland, Penny, Billa nebo Globus. Naopak například v řetězcích Albert a Tesco si zákazník takovou tašku může i nadále zakoupit.

Z čeho tašky jsou?

Plastové tašky jsou dostupné zpravidla ve dvou provedeních.

Malé tašky, jejichž aktuální cena (2021) je okolo 3 Kč jsou vyrobeny z polyethylenu s vysokou hustotou (HD-PE). Jejich nosnost je okolo 4 kg a většinou nejsou pro jejich problematickou trvanlivost a i nízkou cenu opakovaně používány. Pokud vydrží alespoň cestu s nákupem domů, končí v nejlepším případě jako náhrada pytle do odpadkového koše. Jedna takováto taška váží 8-10 gramů.

Větší tašky, jejichž aktuální cena (2021) se pohybuje okolo 7 Kč jsou vyrobeny z polyethylenu s nízkou hutotou (LD-PE). Jejich nosnost je 8 kg a i když jejich šance na opakované využití je mírně vyšší, příliš často znovuvyužívány nejsou.

I když se čas od času objevují různé „zaručené“ informace, že tyto plastové tašky nezatěžují životní prostředí tak, jako jiné druhy tašek, studie „Porovnání environmentálních dopadů odnosných tašek z různých materiálů metodou posuzování životního cyklu – LCA“ vypracovaná Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze ukázala, že právě tyto tašky jsou skutečná zátěž životního prostředí.

Podle uvedené studie, si typická česká rodina každý týden odnese z obchodu s potravinami přibližně 11 kg nákupu, což ročně představuje půl tuny potravin a drogerie, které je třeba z obchodu přepravit domů.

Studie zkoumala šest druhů nákupních tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky – z obyčejné a bio bavlny.

Největším škůdcem životního prostředí byla taška vyrobená z nízkohustotního polyethylenu (LP-DE) a za ní následovala taška z vysokohustotního polyethylenu (HD-PE).

Navzdory omezení zpoplatnění a částečnému omezení nabídky, jsou plastové tašky stále poměrně hojně využívány. V našem ročním „účtenkovém průzkumu“ jsme odhalili, že téměř 40 % nákupů v analyzovaných účtenkách obsahovalo také nějaký druh jednorázové tašky. Dopad na životní prostředí neomezí ani skutečnost, že šlo z části o tašky papírové. Jejich dopad je podle výše uvedené studie srovnatelný s taškami z HD-PE.

Plastové sáčky na ovoce a zeleninu

Na rozdíl od pokladních tašek nejsou tenké plastové sáčky v obchodech zpoplatňovány. Připravené role těchto sáčků najdeme v téměř všech samoobsluhách, nejčastěji v oddělení zeleniny a pečiva.

Sáčky jsou vyrobeny z vysokohustotního polyethylenu (PE-HD). Jeden takový sáček váží přibližně 2 gramy.

Při masové výrobě sáčků je výroba jednoho kusu otázkou zlomku vteřiny. Vzhledem k charakteru materiálu je velmi nepravděpodobné, že by byl použit na cokoli jiného, než je právě uchování potraviny na cestě k pokladně a následně domů. Jeho praktická využitelnost se tak omezuje na několik desítek minut.

Nulové zpoplatnění vede k nadužívání těchto sáčků – zákazníci do nich automaticky balí i produkty, jež třeba balit není.

Jak postupovat nakupovat šetrněji?

Jistě není žádoucí ukládat například chléb či pečivo do ne úplně čistého nákupního košíku. Stejně tak dochází k situacím, kdy nejsme vybaveni žádnými vlastními obaly. I v těchto situacích je však možné spotřebu sáčků omezit:

1. Ovoce a zelenina se slupkou do sáčku nepatří

Toto pravidlo platí obecně a není žádný důvod, proč na tyto produkty sáček používat. Takovýmto způsobem by se měly nakupovat ty druhy ovoce a zeleniny, které je před konzumací nutné oloupat (banány, kiwi, citrusové plody, avokádo, kořenová zelenina, brambory a podobně).

Pravidlo má své limity – jistě není praktické vložit volně do nákupního košíku několik kilogramů brambor a ty se pak na pokladně pokoušet zvážit. I zde je však šetrnější alternativa:

2. Využití opakovaně použitelných sáčků

Opakovaně použitelné sáčky jsou skvělou alternativou k plastovým jednorázovým sáčkům. Jejich využívání má řadu předností – od těch méně viditelných v podobě snížení množství plastového odpadu i osobní uhlíkové stopy, je jejich nespornou výhodou, že v nich potraviny mohou „dýchat“ a zůstanou tak déle čerstvé. Pokud máte opakovaně použitelných sáčků dostatek, ušetříte i čas při vybalování nákupu – v nekonečném sáčku je možné potravinu obvykle rovnou uskladnit bez nutnosti vybalování.

Opakovaně použitelné sáčky jsou vyrobeny buď z vláken z recyklovaného plastu, nebo z textilních materiálů. Na trhu se objevují i sáčky z kompostovatelných materiálů.

Jeden opakovaně použitelný sáček nahradí v průběhu své životnosti stovky až tisíce sáčků jednorázových a jejich dopad na životní prostředí je proto významně nižší.

Rozhodnout se neprodukovat spoustu zbytečného odpadu a nahradit jej opakovaně použitelnými sáčky vyžaduje trochu disciplíny – před odchodem na nákup je nutné si je vzít s sebou. Postačí je však mít připravené v nákupní tašce.

Opakovaně použitelné sáčky bohužel nejsou zdarma. Jejich cena se pohybuje v nižších desítkách korun za kus, ale tyto peníze lze snadno ušetřit tím, že si sáčky vyrobíte – vhodným materiálem je například stará záclona, zbytek látky nebo obnošené tričko či staré povlečení. Výroba není těžká a zvládne jí opravdu téměř každý.

Spočítejte si na naší kalkulačce, kolik zbytečného plastu si přinesete domů se sáčky na ovoce, zeleninu a pečivo.

Balené potraviny

S nárůstem počtu menších samoobslužných prodejen se zvýšila poptávka obchodních řetězců po baleném mase, uzeninách a sýrech. V řadě samoobsluh zmizely řeznické pulty a nahradily je chladící regály plné plastových krabic ukrývajících balené potraviny. V praxi se setkáme s třemi druhy balení:

Vaničky z polyproylenu s ochrannou atmosférou

Takto je baleno maso, uzeniny a sýry. Produkt je umístněn do plastové nádoby, která je překryta zatavenou fólií, která zajišťuje nepropustnost vody a vzduchu. Na dno vaničky v případě masa je umístěna porézní hmota, která absorbuje uvolňující se tekutinu. Ve vaničce není vakuum, ale  tzv. ochranná atmosféra (zpravidla dusík), která prodlužuje životnost uchovaného  produktu.  Vanička je zpravidla vyrobena z polyesteru a je možné jí dobře recyklovat. Vaničku lze i opakovaně využít v domácnosti a lze jí využít i pro krátkodobé skladování. Hmotnost vaničky a překryvné fólie je obvykle 10 – 30 gramů podle velikosti.

V praxi to znamená, že si k nákupu třeba 100 g šunky přinesete domů dalších 10-15 gramů plastového odpadu.

Vaničky z polypropylenu bez ochranné atmosféry

Takto jsou baleny listové saláty, broskve, hroznové víno, kiwi a další sortiment ovoce a zeleniny. Hmotnost vaničky je o něco nižší, než u vaniček, do kterých je baleno maso nebo sýry. Vanička na kilogram broskví váží přibližně 20 gramů. Produkt ve vaničce je buď ještě zabalen do plastového sáčku (rovněž z polypropylenu neho HD-PE) případně do plastové sítě. U listových salátů je balení ještě opodstatnitelné – vanička chrání produkt před pomačkáním, na které jsou jemné listy velmi citlivé. Balení ovoce však nemá žádný smysl, snad jen, že si obchod ušetří práci s manipulací a markováním a zákazník si je nucen zakoupit často více zboží, než by nezbytně chtěl. Navíc tento způsob balení neznamená jen zcela zbytečný odpad, ale také znemožňuje důkladnou kontrolu kvality kupovaného zboží. Ta nahnilá broskev je totiž vždy uprostřed.

Plastové sítě

Plastové sítě jsou využívány pro balení cibulové zeleniny (cibule, česnek), citrusů a někdy i brambor. Síťka je obvykle vyrobena z polyesteru a její hmotnost se pohybuje mezi 5 – 10g. Ačkoli toto balení představuje menší množství plastového odpadu, jedná se o zbytečný obal, o kterém platí až na výjimky vše, co je uvedeno výše o vaničkách bez ochranné atmosféry.

Plastové tácky

Takto bývá baleno drůbeží maso a v některých obchodech i sýry. Produkt je umístěn na polystyrenovém tácku nebo destičce a je zakryto smrštitelnou fólií zpravidla PE-LD nebo PEHD. Obal nechrání tak dokonale, jako polyesterová vanička, ale je lehčí, její obvyklá hmotnost je okolo 10-15 gramů. Tento obal také neprodlužuje trvanlivost produktu a je možné jej rozbalit a zase znovu zabalit. V tomto obalu není vhodné produkt dlouhodobě skladovat.

Vakuové balení v plastové fólii

Používá se téměř výhradně u masa. Maso je zataveno ve fólii – sáčku zpravidla z PE-LD, z níž byl odsát vzduch. Tento způsob balení představuje pravděpodobně nejlepší poměr z hlediska podílu hmotnosti obalu na hmotnost produktu a zároveň takovýto obal prodlužuje trvanlivost masa. Nevýhodou je nulová využitelnost obalu v domácnosti a potřeba obal před odložením do kontejneru na tříděný odpad dobře opláchnout.