Jak a čím měřit klima doma
Než začnete číst …
V tomto technicky zaměřeném článku se dočtete o tom, jak měřit teplotu a vlhkost vzduchu ve vašem obydlí. Možná si říkáte, že to je samozřejmá věc, kterou vlastně už děláte. Většina domácí teploměr má a všichni se na něj alespoň jednou za den kouknou. Proč z toho tedy dělat nějakou větší vědu? Důvod je jednoduchý – důsledně pravidelným měřením základních hodnot domácího mikroklimatu můžete o svém obydlí zjistit spoustu zajímavých věcí. Třeba kolik dní s prudkým sluncem a letními vedry postačí, aby se stěny ohřály na teplotu, která znatelně ohřívá vzduch bytu či domu i dlouho poté co slunce zapadne. Nebo kolik parných dní bez deště vysuší vzduch natolik, že začnete pociťovat menší nebo i větší potíže se suchým vzduchem spojené. Dům či byt, přestože jsou to zdánlivě jen kusy cihel, panelů nebo kamenů také reagují na okolní prostředí, ohřívají se, vymrzají, vysoušejí se nebo naopak vlhnou. To vše pak ovlivňuje prostředí, ve kterém žijí jejich obyvatelé.
Počasí sice neporučíme, ale své obydlí můžeme přizpůsobit tak, aby se nám v něm žilo lépe v každém ročním období a můžeme ho svým způsobem proti rozmarům počasí ochránit. Každý takový krok však stojí nemalé úsilí a nakonec i peníze z rodinného rozpočtu. Každé zamýšlené úsilí do vylepšení obydlí je proto třeba dobře zvážit, aby přineslo co největší efekt. Jistě nemá smysl chránit před sluncem tu část domu či bytu, kde je dlouhodobě chladno, stejně tak není příliš rozumné instalovat zvlhčovač vzduchu do místností, kde i bez nich dostatečně vlhko. Musíme tedy vědět, kde a v čem máme slabé místo, kde a jak především zasáhnout.
Pravidelné měření mikroklimatu pomůže jeho obyvatelům poznat lépe své obydlí, zjistit jak reaguje na různé vnější podněty a přizpůsobit jej k lepšímu životu. Dlouhodobé údaje mohou napomoci i k lepšímu předvídání nákladů na topení nebo svépomocnému vyhodnocení efektu již provedených úsporných opatření. Pořízení a záznam potřebných hodnot dá trochu práce, ale ukážeme si, že většinu této dřiny je možné nechat na strojích.
Sledovat svůj dům a jeho okolí se prostě vyplatí. A v tomto článku se dočtete jak na to.
Teplota vzduchu je základ
Proč měřit teplotu vzduchu?
Tepelné podmínky zásadně ovlivňují subjektivní pohodu člověka, míru odpočinku i produktivitu práce. Nevhodně navržené domy se v parných dnech snadno přehřívají a v zimě je ohrožuje vlhkost a jejich vytápění je nákladné. Důležitá je závislost vnitřní teploty na venkovní a porovnání venkovní teploty v okolí obydlí s průměrnou teplotou v okolí. Teplota je prvním hlavním ukazatelem mikroklimatu. Pro pochopení souvislostí mezi vnitřním prostředím a okolními vlivy je třeba měřit teplotu uvnitř i vně obydlí.
Příklad z praxe:
Na nedávno zaskleném balkoně začaly chřadnout sem umístěné rostliny. Pomocí kombinovaného měřiče s datalogerem zjistili obyvatelé domácnosti, že v době, kdy nejsou v bytě přítomni a zasklení kvůli holubům zavírají, narůstá ve slunných dnech teplota na zaskleném balkoně krátkodobě až na 40°C. Proto dodatečně instalovali zastínění, které omezilo ohřívání balkonu přímým sluncem a upravili i režim domácnosti – zasklení nyní nechávají pootevřené.
Čím měřit teplotu vzduchu?
V laboratorním měření se používají speciální kulové teploměry. Nám pro měření teploty postačí úplně pokojový obyčejný teploměr. Při použití digitálního teploměru bude odečet komfortnější. Digitální teploměry navíc mohou být vybaveny více čidly, které lze umístit do různých místností nebo ven. Použití takovéhoto přístroje má výhodu možnosti měření vnitřní a venkovní teploty současně.
Jak měřit teplotu vzduchu?
Teplota stěn ukáže, jak je horko vašemu domu
Proč měřit teplotu stěn?
Dopadající sluneční záření ohřívá nejen vzduch, ale také povrchy ulic i fasády domů. Ohřáté stěny domů pak vyzařují nahromaděné teplo ještě dlouho poté, co teplota vzduchu klesne. Při sérii horkých slunečných dní se ohřeje nejen vnější část domu, ale i stěny uvnitř. Ty pak fungují jako nechtěně zapnuté radiátory, které vytápějí obydlí v době, kdy o to nikdo nestojí a udržují déle nepříjemné horko. Pravidelným měřením teploty povrchů můžeme zjistit, jak dlouho trvá, než se dům pořádně ohřeje. I teplotu povrchů je vhodné měřit uvnitř i vně obydlí.
Příklad z praxe:
Terasa rodinného domu je v letních měsících vystavena přímému slunci. Jelikož jí obyvatelé domu využívají výhradně ve večerních hodinách, neměli potřebu jí zastiňovat. Měřením teploty stěn v místnosti přilehlé k terase zjistili, že slunce dopadající na terasu ohřeje stěny natolik, že jejich teplota ve večerních hodinách přesahuje teplotu okolního vzduchu. Přistoupili proto k osazení překryvného zastínění jako rychlého opatření pro dopadu přímého slunečního světla na stěny.
Čím měřit teplotu stěn?
Ideálním přístrojem pro měření teploty povrchů je digitální bezkontaktní teploměr. Po namíření čidla na měřenou plochu ukáže displej přístroje po několika sekundách teplotu povrchu. Bezkontaktní teploměry je možné zakoupit v hobbymarketech a v obchodech s elektronikou. Pravidelné měření bohužel není možné (tak jako třeba u teploty a vlhkosti vzduchu) zautomatizovat. Získání hodnot tak vyžaduje trochu vaší discpiplíny.
Jak měřit teplotu stěn?
Vlhkost vzduchu – ani málo ani moc
Proč měřit vlhkost vzduchu?
Kromě správné a příjemné teploty v obydlí je třeba také udržovat správnou vlhkost. Suchý vzduch způsobí dráždění očí, pocity ucpaného nosu a další zdravotní komplikace. Příliš vysoká vlhkost vzduchu naopak vytváří prostředí pro růst plísní a může poškodit zařízení obydlí. Vlhkost vzduchu je ovlivňována konstrukcí domu, aktuálním počasím, vytápěním i větráním a samozřejmě řadou činností, které vykonáváme. Abychom udrželi vlhkost vzduchu v optimálním rozmezí mezi 40 a 60 %, je důležité mít o její hodnotě průběžný přehled.
Příklad z praxe:
Obyvatelé bytu občas pociťovali subjektivně suchý vzduch v obývacím pokoji. Pro zvýšení komfortu umístili na radiátor odpařovač, což vnímání suchého vzduchu zmírnilo. Pravidelným měřením vlhkosti vzduchu zjistili, že použití odpařovače zvyšuje vlhkost zanedbatelně a hodnoty vlhkosti stále místy nedosahují ani minimální doporučené hodnoty. Vzhledem k tomu, že vlhkost vzduchu postačilo zvýšit jen mírně, postačil k úpravě pouze relativně levný difuzér, který zapínají podle sledovaných hodnot vlhkosti.
Čím měřit vlhkost vzduchu?
Přístroj pro měření vzdušné vlhkosti se nazývá vlhkoměr. Samostatné vlhkoměry jsou na trhu téměř raritou. Častěji je vlhkoměr kombinován s teploměrem, funkci měření vlhkosti mají pak všechny domácí meteostanice.
Jak měřit vlhkost vzduchu?
Sledujte své mikroklima komplexně (a skoro bez práce)
Proč?
Jak je již z předchozích odstavců patrné, sledování domácího mikroklimatu obnáší měřit a zaznamenávat řadu údajů. Tyto údaje mají významně vyšší hodnotu, pokud jsou dlouhodobě nejen sledovány, ale i zaznamenávány. Ale ruku na srdce, kdo z nás si vzpomene, jestli bylo předevčírem vedro nebo jestli pršelo? O tom, kolik bylo stupňů nebo jak silný ten déšť byl, ani nemluvíme.
Čím?
Těm, kdo to s pozorováním a následným zlepšováním domácího klimatu myslí opravdu vážně, mohou být nápomocné domácí meteostanice. Tyto přístroje neúnavně každých několik minut změří většinu důležitých hodnot prostředí jak venku tak uvnitř a přehledně je zobrazí na jednom displeji. Ty pokročilejší pak umí data ukládat buď ve své paměti nebo je publikují v jedné z bezplatně dostupných internetových služeb. O tom, jak je na tom vaše obydlí se pak můžete přesvědčit odkudkoliv, kde se k internetu připojíte. Archiv naměřených dat pak může posloužit třeba k vyhodnocení topné sezony a snadno zjistíte, zda milé překvapení v podobě nižšího účtu za topení způsobila vaše šetrnost nebo jen mírnější zima. Možností využití je mnoho. V poslední infografice představujeme několik reálně vyzkoušených meteostanic, které máme rozmístěné jak v Praze, tak i v dalších městech. A jen tak mimochodem – nejsou vůbec tak drahé, jak se může na první pohled zdát. Jejich cena začíná okolo 4 tisíc Kč.
Máte vlastní meteostanici připojenou na internet nebo se chystáte si jí pořídit?
Přidejte jí do KlimaCloudu! Vámi naměřená data mohou být vám i ostatním užitečnější než si myslíte.
Zpracovali: Miroslav Lupač, David Kunssberger
Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha.