Co a kde nakupují pražské domácnosti?

Od konce roku 2020 jsme zkoumali nákupní zvyklosti pražských domácností v oblasti zejména potravin a dalšího rychloobrátkového zboží. V průběhu jednoho roku jsme zpracovali téměř 9 000 nákupních položek z účtenek, které nám zaslalo 32 pražských domácností. Ačkoli se nejedná o reprezentativní průzkum, jsme přesvědčeni, že získaná data jsou dostatečně velká, aby alespoň základní přehled o nákupních zvyklostech poskytla. Domácností jsme se zeptali i na jejich nákupní zvyklosti.

Kdo jsou naši respondenti?

Jedná se o běžné pražské domácnosti, které hledají nejsnazší nákupní možnosti v blízkosti svého bydliště.

Kde nakupují?

Zkoumané domácnosti nakupují v převážné většině (83 %) v obchodních řetězcích, 17 % pak preferuje menší prodejny. Zkoumané domácnosti neodmítají ani další možnosti nákupů, ale tato forma nákupů nepřevažuje.

75 % zkoumaných domácností v období jara až podzimu nejméně nakupovalo nejméně jednou na farmářském trhu a 31 % zkoumaných domácností na farmářských tržištích nakupuje pravidelně. Ani u těch domácností, které nakupují na farmářských trzích pravidelně, nejsou tržiště hlavním zdrojem nákupu. Jako nejčastější důvod uvádějí tyto domácnosti menší dostupnost farmářských trhů (vzdálenost od bydliště, četnost pořádání trhu) a také omezenější sortiment nabídky ve srovnání s obchodními řetězci. Z produktů nakupovaných na farmářských trzích podle vyjádření zkoumaných domácností  převažuje zelenina a ovoce, následují masné výrobky.

Necelých 10 % zkoumaných domácností alespoň jednou využilo online prodej potravin s dodávkou do domu. Opakované nákupy online provádí pouze jedna ze zkoumaných domácností. Jako důvodem pro online nákup uváděli online nakupující zejména nedostupnost některých produktů v běžných obchodech, zvědavost (vyzkoušet online nákup potravin) a domácnost, která nakupuje online opakovaně, uvádí, že jde o pohodlnější formu nákupu a zboží je kvalitnější. Jako bariéru častějšího online nakupování jsou uváděny zejména náklady na doručení, které nákup prodražují, a vzhledem k dostupnosti kamenných prodejen v docházkové vzdálenosti postrádá online nákup smysl.

Původ potravin

Z položek na účtenkách není možné vždy spolehlivě zjistit původ nakupovaných potravin. Tyto údaje se na účtenky neuvádějí a navíc se původ potravin v průběhu roku může měnit. I tak přes 80 % zkoumaných domácností deklaruje, že dává přednost potravinám tuzemského původu před produkty zahraničními. Nejčastěji uváděným důvodem pro preferenci tuzemských produktů je obecné vnímání, že tuzemské produkty jsou kvalitní a dobře známé, následoval obecný důvod, že „je to tak správné“. Přibližně 15 % domácností uvedlo jako důvod pro preferenci tuzemských produktů nižší dopady na životní prostředí, zejména z dopravy produktů.

Ačkoli námi zkoumané domácnosti preferují tuzemské produkty, původ potraviny umí většina z nich zjistit pouze u balených produktů. Jen 22 % domácností například věděla, jak zjistit původ nebalené zeleniny nebo ovoce přímo v obchodě. Z tohoto počtu pak větší část domácností údajům v obchodě nedůvěřuje.

Co nakupují?

Ve zkoumaných nákupech doložených účtenkami převažuje chléb a pečivo (24 %), následuje maso a uzeniny (21 %), ovoce a zelenina (21 %), mléko a mléčné výrobky (16 %), nápoje (10 %) a ostatní produkty (8 %).

Balené nebo nebalené?

Preference baleného a nebaleného zboží významně závisí na typu produktu. Zkoumali jsme produkty, které jsou dostupné jak v baleném tak i nebaleném provedení.

Zatímco jednoznačnou přednost dostává nebalená zelenina a ovoce (91 %), chléb a pečivo (84 %), u ostatních produktů je situace odlišná.

Z analyzovaných účtenek vyplývá, že u uzenin významně převažuje nákup nebaleného zboží (68 % položek uzenin bylo vážených). Toto zjištění potvrzuje i informace od zkoumaných domácností – uzeniny (pokud vůbec) nakupují dle svých tvrzení nebalené, pouze v letním období se mírně přiklání k uzeninám baleným.

Maso je nakupováno nejčastěji balené. Nákup baleného masa je dle vyjádření domácností dán nutností – v řadě supermarketů jde o jedinou formu prodeje masa. 50 % domácností tento způsob nevyhovuje (nejčastější důvody nemožnost vybrat zvolit kupované množství, nemožnost důkladně zkontrolovat kvalitu zabaleného produktu a vyšší cena). Jako benefit baleného masa uvádějí domácnosti obal s ochrannou atmosférou, který prodlužuje trvanlivost produktu a také větší důvěru v čerstvost (jasně vyznačené datum spotřeby).

U sýrů převažují balené produkty. Hlavním důvodem je, že řada menších poboček řetězců jiné než balené sýry nenabízí. Balené sýry námi zkoumané domácnosti akceptují. V případě možnosti volby by jim dalo přednost 63 % domácností. Hlavním důvodem je dostupnost širokého množství gramáží (100 g – 200 g – 500 g) a nástup znovuuzavíratelných obalů, které produkt lépe chrání.

Zvláštní kategorií jsou nápoje. Nápoje z obchodů jsou ze své podstaty vždy balené, proto jsme se zaměřili na druh obalu. 30 % nápojů identifikovaných na účtenkách je prodáváno ve vratných skleněných obalech. Zde je nutno konstatovat, že se jedná v naprosté většině o pivo. 28 % nápojů bylo zakoupeno v nevratných PET lahvích, 15 % nápojů bylo baleno v kartonu (Tetrapak), 10 % nápojů bylo zakoupeno v plechovkách.  Poměrně výrazně je zastoupeno balení v nevratných skleněných lahvích (17 %).

Sáčky a odnosové tašky

Využití sáčků na zeleninu (více v článku o plastech z obchodu) není možné z účtenek dohledat, protože jsou v obchodech dostupné zákazníkům zdarma. Téměř 94 % oslovených domácností tyto sáčky buď pravidelně, nebo příležitostně používá. Z tohoto podílu více než polovina domácností neví o existenci alternativ – opakovaně použitelných sáčků na ovoce, zeleninu a pečivo. Pouze 6 % námi zkoumaných domácností tyto opakovaně použitelné sáčky pravidelně využívá. Jako hlavní důvod pro nevyužívání opakovaně použitelných sáčků je zmiňována zejména jejich vysoká cena (70 %) a dále pak nevybudovaný návyk sáček do obchodu nosit (45 %).

Vzhledem k tomu, že od roku 2018 jsou jednorázové pokladní tašky povinně zpoplatněné, byly snadno identifikovatelné z účtenek. Nákup alespoň jedné tašky jsme identifikovali u 39 % nákupů. Pouze 22 % domácností nemělo v předaných účtenkách ani jednu jednorázovou tašku. Ptali jsme se na znovuvyužití těchto tašek. Pouze 12 % domácností, které tašku alespoň jednou koupily, uvádí, že jí využívá opakovaně. V 80 % skončí taška jako náhrada sáčku do odpadkového koše a v 8 % případů je po přinesení nákupu odložena do tříděného odpadu.

Co dělají s použitými obaly?

Potěšitelným zjištěním je, že všechny námi zkoumané domácnosti třídí odpad – separují plasty, papír a sklo, v 91 % případů separuje nápojové kartony a 40 % i kovy. Ochota separovat odpad je u domácností dána výhradně dostupností sběrných nádob. Žádná z domácností není ochotna nosit tříděný odpad do nádob mimo docházkovou vzdálenost.

V oblasti opakovaného využití použitých obalů jsou domácnosti rozděleny na tři skupiny.

Třetina uvádí, že se obaly snaží opakovaně použít – misky od masa využívají na uchování pokrmů nebo při vaření, PET lahve na nápoje, kelímky pro domácí dílnu či zahradu. Vždy však závisí na podmínkách. Polovina těchto domácností uvedla, že o znovuvyužití obalu alespoň občas přemýšlí již při nákupu.

Přibližně polovina domácností uvedla, že použité obaly využívá jen omezeně – významně převážila odpověď o využití PET lahví na znovunaplnění nápoji a sklenice na zavařování.

Zbývajících 16 % domácností uvedlo, že obaly pouze třídí.

Bonus – video ke kampani na sběr účtenek