Koronavirová pandemie a s ní spojená opatření zasahují každého z nás. Nemůžeme naplno prožívat běžné radosti, jak jsme zvyklí, nemůžeme se radovat z maličkostí. Naše životy se změnily, řada lidí zůstává zavřená doma. Změnilo se skoro vše – trávení volného času, práce, výuka, nakupování.
V tomto článku chceme alespoň několika tipy připomenout, že i v tomto čase různých omezení si můžeme najít nové všední radosti a k přírodě, která je jednou z nich, se chovat vlídně.
Vypravte se do Pražské přírody
Ačkoliv není dovoleno vycházet za jiným účelem, než za zajištěním nezbytných povinností, je “zdravotní” procházka přírodou v rámci obce stále dovolena, dokonce doporučena. V hlavním městě máme výhodu, že naše „povolené území” má rozlohu téměř 500 čtverečních kilometrů. Pražská příroda je mimořádně rozmanitá a má co nabídnout! Je ideálním místem pro trávení volného času.
Vybrali jsme pro vás několik zaručených šlágrů, které určitě nezklamou. Abyste nemuseli do přírody jezdit veřejnou dopravou nebo autem, rozprostřeli jsme naše tipy tak, abyste se mohli na procházku či výlet vydat v malé skupině pěšky.
K pražské přírodě se chovejme šetrně a ohleduplně
- ve zvláště chráněných územích dodržujme pravidla
- na zelených plochách nevytvářejme nové cesty a ty stávající nerozšiřujme
- psy kromě míst, kde je povolen volný pohyb psů, mějme na vodítku
- odpadky si odnesme domů – a učme to i své děti
- buďme ohleduplní v úzkých profilech
- na jaře na mnoha pražských lokalitách začínají kvést ty nejcennější byliny – dejme jim šanci vykvést
První tip: Obora Hvězda
Zdejší památné buky byly vysazeny v roce 1763 a za více než 250 let dorostly úctyhodné velikosti. V předjaří budou sice ještě neolistěné, ale to jim na jejich kráse neubere.
Návštěvu obory Hvězda zpestří i zdejší naučná stezka čítající 17 zastavení, která seznámí návštěvníky s živou i neživou přírodou obory, ale také s významnými historickými událostmi nebo slavnými osobnostmi s oborou spojenými. Procházka je nenáročná a pohodlná.
Druhý tip: Petřín a Kinského zahrada
Vrch Petřín je ideálním cílem rodinné vycházky pro obyvatele centra města. Na tomto vrchu se nachází několik pozoruhodných stromů – třeba 200 let stará hrušeň spojovaná se spisovatelem Janem Nerudou nebo ústřední lípa republiky, kterou zde vysadili členové Sboru ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze u příležitosti 50. výročí české státnosti. Krásu tohoto vzrostlého národního stromu umocní i mimořádný výhled na Prahu. Svojí krásou vás jistě osloví i památný platan javorolistý, který je hned u vchodu do Kinského zahrady.
Památný platan javorolistý v Kinského zahradě (foto: prazskestromy.cz)
Tip: Dalších 7 námětů na nenáročné vycházky je pro vás připraveno v publikaci
Třetí tip: Milíčovský les
Milíčovský les je úžasným kouskem pražské přírody, který je perfektně dostupný zejména pro obyvatele sídlišť na Jižním městě. Okruh je dlouhý necelých 5 kilometrů a během dvou hodin pohodové chůze navštívíte pastviny, mokřady, sad, rybníky i les. Najdete zde památné duby na hrázi rybníka a jistě si všimnete i ptáků, kterých zde žije opravdu hodně. Děti i dospělí pak budou nadšeni ze zookoutku, který určitě stojí za návštěvu a milovníci koní si jistě nenechají ujít výběh hřebčína Městské policie Praha.
Hráz s památnými duby – Milíčovský rybník
Čtvrtý tip: Povodí Botiče
Tento výlet podél Botiče a nejen tam je tipem hlavně pro obyvatele Hostivaře, Chodova a Petrovic. Delší procházka vás provede od pražského ekocentra Toulcův dvůr přes meandry potoka Botič kolem vodní nádrže Hostivař až k Pitkovickým loukám. Kromě přírody můžete poznat i pozůstatky osídlení z doby 6 století před naším letopočtem. I zde je možné pozorovat hojné ptactvo. Určitě navštivte i Pitkovickou stráň, která je významnou lokalitou mnoha rostlin – mimo jiné i koniklece lučního. Již brzy by měly kvést!
Koniklece na Pitkovické stráni (foto: praha-priroda.cz)
Pátý tip: Modřanská rokle
Modřanská rokle je fantastický kaňon a na své si zde přijdou jak pěší tak i cyklisté – jedná se o asfaltovou cestu. Zastavení naučné stezky jsou doplněna o různé kvízy, takže se určitě nebudete nudit. Trasa vede lesem převážně po rovině, pouze závěrečný výstup k vodní nádrži je trochu do kopce. Příchozí od Sofijského náměstí si mohou prohlédnout mohutný památný dub na křižovatce ulic Československého exilu a Generála Šišky, ze stezky je také možné odbočit k letišti Točná.
Libušský potok v Modřanské rokli (foto: praha-priroda.cz)
Tip: Další pražské naučné stezky, které můžete navštívit představujeme v naší skládačce
Šestý tip: Údolí Šachetského potoka, Černá rokle
Tento tip ocení obyvatelé západní části Prahy a také přiznivci geologie a paleontologie. U tohoto výletu se budete pohybovat na samé hranici „povoleného“ a „zakázaného“ území – cesta totiž vede přesně po hranici Prahy a Středočeského kraje. Pro striktní dodržení omezení pohybu si tak můžete dopřát pozorování drobných živočichů nebo třeba usazeného travertinu v Šachetském potoce, ale návštěvou několik desítek metrů vzdáleného lomu již překročíte hranici okresu. Třeba vám ale udělá radost alespoň náš videoprůvodce nebo epický klip přibližující monumentální kamenné útvary zvané Sudy. Těm, co se nechtějí z výletu vrátit bez zkameněliny, můžeme doporučit nedaleký Ortocerový lůmek, který je bezpečně na území Prahy.
Videoprůvodce Černou roklí
Tip: Další geologické lokality v hlavním městě najdete v naší brožurce
Buďme šetrní ve své spotřebě
Současná situace přinesla řadu nových situací, se kterými je třeba se vyrovnávat. I ti, co se snažili vyhýbat se zbytečným obalům se bez nich často neobejdou, nejsme si jistí v pravidlech třídění odpadu, dobrovolně či pod vlivem okolností jsme museli změnit i naše nákupní zvyklosti. Jsme neustále online. To vše má vliv na naší spotřebu a její dopady na přírodu.
I proto přinášíme několik rad a námětů na zamyšlení, jak k těmto novým výzvám přistoupit.
Dobrá myšlenka nahrazení jednorázových plastů opakovaně použitelnými obaly musí na čas ustoupit. V obchodech se neobejdeme bez mikrotenových sáčků, rukavic a plasty využíváme i pro bezpečné zabalení některých odpadů z domácnosti.
Vyrovnejme se s jednorázovými plasty
Koronavirová opatření způsobují, že se zvýšil objem plastových obalů. Jídlo, které bychom snědli v restauraci nebo v jídelně z talíře, dostaneme nyní v jednorázové plastové krabičce. Tu po použití jednoduše vyhodíme do žlutého kontejneru. Tím vzniká obrovská hromada odpadního plastu. Jedna černá jednorázová krabička na jídlo váží 35 gramů. Za pracovní měsíc to je u jednoho člověka ¾ kilogramu odpadního plastu navíc. Jíst musíme a těmto odpadům navíc se nevyhneme. Zkusme to ale alespoň kompenzovat tím, že omezíme nákupy zbytečných obalů – v plastu balených nápojů, sýrů, salámů nebo i zeleniny. Třeba si na ten méně obalový styl nakupování zvykneme a budeme v něm pokračovat i v budoucnu. A ruku na srdce – je opravdu nutné se každý den stravovat v jídelně nebo v restauraci? Jistě se najde řada pracovišť, kde je možné si jídlo v opakovaně použitelné krabičce přinést i z domova.
Jak na „koronaodpadky“?
České domácnosti se v posledních několika letech naučily perfektně třídit odpad. Co patří a co nepatří do barevných kontejnerů, dnes ví naprostá většina dospělých i dětí. Dnešní doba však přináší i odpady, které jsme ještě nedávno neznali a možná nevíme, jak s nimi správně nakládat.
Před necelým měsícem vznikla povinnost chránit si dýchací cesty buď chirurgickými rouškami nebo respirátory. Jedná se o jednorázové pomůcky, které není možné prát a po jednom či několika použitích je nutné je vyhodit. V poslední době pak začal vznikat odpad z domácích COVID testů.
Jak s nimi nakládat?
Použité roušky a respirátory i použité testy jsou směsným odpadem a patří do černých sběrných nádob na směsný odpad. Takovýto odpad by však neměl být do sběrných nádob vkládán volně. Je třeba jej zabalit do plastového sáčku (silného alespoň 0,2 mm), ten pevně zavázat a takto teprve vyhodit. V případě, že máme k dispozici pouze tenké sáčky, je třeba je zdvojit. Obal je doporučeno zvenčí desinfikovat – to platí zvláště v případě, že je někdo v domácnosti nakažen. To, že se žádný odpad nesmí odkládat mimo sběrnou nádobu je asi jasné a pro „koronaodpad“ to platí dvojnásob!
Online nákupy
Za posledních několik měsíců jsme si zvykli nakupovat spoustu věcí online. I online nákup často zatěžuje životní prostředí více než nákup běžný. Kliknutím na objednávku totiž vše teprve začne. Každou objednávkou uvádíme do chodu mašinerii logistiky, převozu zboží ze skladu do skladu a následného doručení kurýrem až ke dveřím domu. Můžeme se tomu vyhnout? Úplně asi ne, ale jistě je možné volit výdejní místa v docházkové vzdálenosti a kromě dobrého pocitu ještě spojit nákup s procházkou. Určitě je možné online nákup plánovat tak, abychom nevytvářeli zbytečné cesty kurýrních aut.
Jedno kurýrní vozidlo vytvoří na 1 km okolo 100 gramů emisí CO2.Pokud nákup doručí zabalený do dnes moderních papírových tašek, tak je to dalších 80 gramů emisí CO2 za každou tašku.
Nákup je také třeba dobře promyslet, aby nebylo nutné zakoupené zboží vracet. I vrácení zboží uvádí do chodu další mašinerii logistiky, tentokrát jen opačným směrem a negativní dopad online nákupu na životní prostředí se tak násobí. Vracení zboží v eshopech se ukazuje celosvětově jako největší riziko pro životní prostředí při tomto druhu nakupování.
Online práce a zábava
Čas strávený online u počítačů za poslední rok nepochybně narostl. A stejně tak narostla konzumace digitální zábavy. Poslání e-mailu nebo vyhledání informace považujeme za činnost, která nemá téměř žádné dopady na životní prostředí. I zde je třeba si uvědomit, že naše spotřeba při využívání online služeb zdaleka neznamená jen energii, kterou potřebuje náš počítač. Za online službami se skrývají obrovská datová centra. Jen v Evropě dosáhla v roce 2018 podle studie Evropské komise jejich spotřeba 76,8 TWh elektrické energie. To je více než bylo vyrobeno v celé ČR. Můžeme s tím něco dělat? Určitě ano!
Při práci zvažme, zda jsou všechny přílohy e-mailů nezbytné. V online konferencích není vždy nutný přenos obrazu, často postačí jen zvuk.
Při zábavě sledujme jen to, co nás opravdu zajímá a nenechávejme si online videa a hudbu puštěné jen jako kulisu. Zkusme snížit rozlišení přenášeného videa – (na malé obrazovce není nutné sledovat film v nejvyšším rozlišení – naše oko to stejně nepostřehne) datacentra spotřebují o něco méně energie. Vypněme automatické přehrávání dalšího videa ve streamovacích službách – třeba to další vůbec nechceme sledovat.
Významný je také dopad tzv. modrého světla, které vyzařují monitory počítačů, displeje mobilních telefonů a tabletů a také televizní obrazovky. Toto světlo člověku škodí zejména ve večerních a nočních hodinách, narušuje přirozené biorytmy.
Elektronická zařízení s displejem bychom proto neměli používat nejméně dvě hodiny před ulehnutím ke spánku. Pokud není zbytí a musíme na počítači pracovat dlouho do večera, je u řady přístrojů možné nastavit takzvaný noční režim displeje, kdy je modrá barva světla potlačena.
Tip: Nastavte si ve svém počítači automatické zapínání nočního režimu. Nastavení pro Windows 10 je na obrázku.
A to nejdůležitější – nastavme si vlastní limit pro trávení času online. U práce to často rozhodnout nemůžeme, u zábavy ale ano. A je lepší jít ven, ale to už jsme vlastně psali na začátku.