Podle zprávy ze 4.12. 2020 publikované CNN se Čínská republika chystá k obrovské investici cca 1,34 mld. dolaru do nástrojů na ovládání počasí. Do roku 2025 chce Čína tato zařízení aktivovat na ploše cca 5,5 mil. kilometrů čtverečních, kde bude možné uměle vyvolat déšť nebo sněžení. Proti takovým zásahům do přírodního prostředí samozřejmě protestují okolní státy. Je technologicky možné a ekonomicky a politicky únosné řešit dopady globálních změn řešit ovládáním počasí? Na to se Čína chystá v dohledné době odpovědět.
Původní článek CNN: edition.cnn.com/2020/12/03/asia/china-weather-modification-cloud-seeding-intl-hnk/index.html
Indikátory zranitelnosti ČR vůči změně klimatu
Česká informační agentura ŽP CENIA aktualizovala informační systém indikátorů zranitelnosti: https://issar.cenia.cz/#zranitelnost. Jedná se o rámec sledovaných jevů, ke kterým jsou postupně doplňovány časové řady. Indikátory popisují vývoj dopadů souvisejících s jednotlivými klimatickými hrozbami (povodně, sucho, extrémní teploty a další). Data jsou využitelná zejména odbornou veřejností.
Opravdu je letos kvůli COVID19 jiné počasí?
Tvrdí vám občas lidé, že neobvykle deštivé počasí a chladnější dny přišly proto, že během COVID-19 přestala létat letadla a obecně se výrazně snížilo znečištění? Je to teď poměrně rozšířená a populární konspirace, která zasahuje i vzdělanou část populace. Michaela Pixová z Klimatické koaliace poprosila respektovaného klimatologa RNDr. Radima Tolasze, aby se k tomu vyjádřil na svém blogu. Možná se někomu z vás při dementování tohoto lidového nesmyslu bude hodit článek, který napsal: www.tolasz.cz/news/studene-a-proprsene-leto/.
Zastínění ulic měst stromy lze hodnotit také pomocí Google Street View
Pracoviště Senseable City Laboratory na Massachusetts Institute of Technology vyvinulo výzkumný projekt Treepedia. Kombinací GIS dat o uliční síti měst a obrazů z Google Street View lze vypočítat “Green View Index”. Jedná se o míru zastínění domů a ulic stromy. Protože jsou na rozdíl od podobných metod data získávána z GSV a nikoliv ze satelitních snímků, odpovídá výsledek daleko více perspektivě lidského pohledu. Na stránkách projektu http://senseable.mit.edu/treepedia/cities/sacramento je k vidění srovnání řady měst z celého světa. Nejzajímavější je asi možnost stáhnout si připravený vývojářský balíček pro Python. Pak stačí získat Google API klíč pro vývoj aplikace v Google Cloud Platform a rozjet s IT/GIS pracovištěm vašeho města vlastní výpočet.
Snížení emisí v důsledku pandemie je pouhou epizodou
Podle červnové statistiky zveřejněné v časopise The New York Times se po dramatickém propadu emisí CO2 na jaře 2020 v důsledku zpomalení světové ekonomiky situace velmi rychle vrátila “do normálu”. Splnění cílů Pařížské konference je čím dál obtížněji představitelné.
Mají být vodní prvky v krajině mělké nebo hluboké? Jak kdy a jak kde.
V rozhovoru pro Ekolist vysvětluje hydrobiolog Jaromír Maštera, že budování vodních prvků v krajině musí být založeno na komplexnějších znalostech. Co někde funguje, jinde může spíše uškodit. Do krajiny patří všechny možné druhy nádrží, rybníků, tůní a mokřadů. Ale protože jsou to díla drahá (i ta malá stojí dost), je třeba je plánovat s rozmyslem. Zejména, když do nich výrazně přispíváme z veřejných peněz. K argumentům J. Maštery lze dodat ještě tolik, že v krajinách ve vyšších nadmořských výškách, s nižšími průměrnými teplotami, dochází k menšímu výparu z vodní hladiny. Větší nádrže zde budou vodu zadržovat lépe. Ztráty vody výparem jsou značné (cca 70tis m3 z hektaru za rok!) a při stagnujících srážkových úhrnech a rostoucích průměrných teplotách se výrazně zhoršuje bilance v povodích. Nádrže v horních částích povodí, které slouží hlavně chovu ryb, mohou v období hydrologického sucha problémy zhoršovat právě značnými ztrátami z výparu. Nádrže, u kterých se předpokládá možnost významného kolísání hladiny (a nadlepšování průtoku v době sucha) zase nemohou sloužit rybám a rybářům.
Rozhovor s Jaromírem Mašterou: ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/muz-ktery-buduje-tune.o-vode-v-krajine-s-hydrobiologem-jaromirem-masterou
Náš nový web
Představujeme náš nový web, který 19. února nahradil dosavadní stránky AK. Chceme nabídnout přehlednější uspořádání příspěvků a také příjemnější prohlížení na mobilních zařízeních. Web stále doplňujeme a upravujeme a prosíme proto o shovívavost, pokud některé části nejsou ještě úplné nebo některé odkazy nevedou tam, kam byste čekali. Pracujeme na tom!