Do 31. srpna 2020 je možné dát hlas do soutěže Zelená střecha roku – cena veřejnosti.
Hlasování je možné provádět 1x týdně na webové stránce http://www.zelenastrecharoku.cz/cs/menu/soutezni-dila/.
Opravdu je letos kvůli COVID19 jiné počasí?
Tvrdí vám občas lidé, že neobvykle deštivé počasí a chladnější dny přišly proto, že během COVID-19 přestala létat letadla a obecně se výrazně snížilo znečištění? Je to teď poměrně rozšířená a populární konspirace, která zasahuje i vzdělanou část populace. Michaela Pixová z Klimatické koaliace poprosila respektovaného klimatologa RNDr. Radima Tolasze, aby se k tomu vyjádřil na svém blogu. Možná se někomu z vás při dementování tohoto lidového nesmyslu bude hodit článek, který napsal: www.tolasz.cz/news/studene-a-proprsene-leto/.
V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy.
Město Chrudim umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Celý článek na www.aktualne.cz
Teplotní mapa Pardubic ukazuje, kde se lidé v letních parnech nejvíc ochladí
Pardubičtí radní si nechali zpracovat teplotní mapu města. Ta vznikala loni v červnu během vlny veder. Některá zjištění překvapivá nejsou – největší žár sálá z obchodních domů, průmyslových zón a okolí železnice. Za zmínku však stojí, že v parcích se lidé zdaleka tak neochladí, jak by si mohli myslet.
Zastínění ulic měst stromy lze hodnotit také pomocí Google Street View
Pracoviště Senseable City Laboratory na Massachusetts Institute of Technology vyvinulo výzkumný projekt Treepedia. Kombinací GIS dat o uliční síti měst a obrazů z Google Street View lze vypočítat “Green View Index”. Jedná se o míru zastínění domů a ulic stromy. Protože jsou na rozdíl od podobných metod data získávána z GSV a nikoliv ze satelitních snímků, odpovídá výsledek daleko více perspektivě lidského pohledu. Na stránkách projektu http://senseable.mit.edu/treepedia/cities/sacramento je k vidění srovnání řady měst z celého světa. Nejzajímavější je asi možnost stáhnout si připravený vývojářský balíček pro Python. Pak stačí získat Google API klíč pro vývoj aplikace v Google Cloud Platform a rozjet s IT/GIS pracovištěm vašeho města vlastní výpočet.
Lesní cesty proměněné v tůně zadržují vodu v beskydských lesích
Experimentální řešení v Beskydech ukazuje, jak zadržet vodu v lese. Odtok vody po četných těžebních přibližovacích linkách sílí s nárůstem nahodilých těžeb. Linky a cesty se mění v koryta, či spíše tobogány, kterými voda po dešti doslova prosviští z lesa pryč. Bez vody ale není les a bez lesa není voda. Jak tedy nadměrnému odtoku po zhutněných linkách zabránit?
Snížení emisí v důsledku pandemie je pouhou epizodou
Podle červnové statistiky zveřejněné v časopise The New York Times se po dramatickém propadu emisí CO2 na jaře 2020 v důsledku zpomalení světové ekonomiky situace velmi rychle vrátila “do normálu”. Splnění cílů Pařížské konference je čím dál obtížněji představitelné.
Mají být vodní prvky v krajině mělké nebo hluboké? Jak kdy a jak kde.
V rozhovoru pro Ekolist vysvětluje hydrobiolog Jaromír Maštera, že budování vodních prvků v krajině musí být založeno na komplexnějších znalostech. Co někde funguje, jinde může spíše uškodit. Do krajiny patří všechny možné druhy nádrží, rybníků, tůní a mokřadů. Ale protože jsou to díla drahá (i ta malá stojí dost), je třeba je plánovat s rozmyslem. Zejména, když do nich výrazně přispíváme z veřejných peněz. K argumentům J. Maštery lze dodat ještě tolik, že v krajinách ve vyšších nadmořských výškách, s nižšími průměrnými teplotami, dochází k menšímu výparu z vodní hladiny. Větší nádrže zde budou vodu zadržovat lépe. Ztráty vody výparem jsou značné (cca 70tis m3 z hektaru za rok!) a při stagnujících srážkových úhrnech a rostoucích průměrných teplotách se výrazně zhoršuje bilance v povodích. Nádrže v horních částích povodí, které slouží hlavně chovu ryb, mohou v období hydrologického sucha problémy zhoršovat právě značnými ztrátami z výparu. Nádrže, u kterých se předpokládá možnost významného kolísání hladiny (a nadlepšování průtoku v době sucha) zase nemohou sloužit rybám a rybářům.
Rozhovor s Jaromírem Mašterou: ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/muz-ktery-buduje-tune.o-vode-v-krajine-s-hydrobiologem-jaromirem-masterou
Seminář Zeleň jako účinná klimatizace sídel
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zve na seminář
Zeleň jako účinná klimatizace sídel,
který se koná pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí Ing. Dany Balcarové
ve středu 1. července 2020 od 14:00 do 18:00 hodin na adrese Malostranské náměstí 7/19, místnost č. E48 „Konírna“.
Hlavním tématem semináře je význam a role sídelní zeleně pro úspěšnou adaptaci měst na klimatickou změnu. Přednášející ve svých vstupech seznámí účastníky s významem stromů a další městské zeleně, s benefity které nám poskytují i se správnou péčí a jejich ochranou. Představí plánovací proces a hledání systémových řešení, jak do měst zavádět prvky modrozelené infrastruktury.
Účast na semináři je bezplatná, je však nutné jí potvrdit do 30. června 2020 na vzp@psp.cz.
Sítě a stromy ve městě
Soužití kořenů stromů s kabely je ve městech doslova nutností. Bez inženýrských sítí se město neobejde, bez stromů také ne. Kořeny stromů překážejí kabelům, kabely zase překážejí stromům. Je z tohoto bludného kruhu cesta ven? Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu se snaží jí najít.