Co je to změna klimatu? Jakým rizikům s ní spojeným naše města čelí? Jak je možné se na ni připravit?
Těmto otázkám byla věnována konference projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, na němž Agentura Koniklec spolupracovala v letech 2015 – 2016. Konferenční příspěvky byly zaměřeny na aktuální informace z oblasti praktické adaptace na změnu klimatu. Na programu bylo např. představení studií, které jsou základem unikátních adaptačních strategií tří českých měst. Důležitým tématem bylo , jak lze města na změnu klimatu připravovat a též o možnostech, jak tato adaptační opatření financovat.
Konference se zúčastnilo zhruba 50 účastníků – zástupců měst a odborné veřejnosti. Na úvod zazněla přednáška Pavla Zahradníčka z CzechGlobe, která pojednávala o současných a předpokládaných dopadech změny klimatu: „Klima se citelně a prokazatelně mění už teď, dobře znát je to například výskytu extrémně teplých dní, který v posledních letech oproti průměrnému výskytu v uplynulém století výrazně narostl,“ podotkl Zahradníček. Ovšem změny se netýkají pouze teplot, ale zejména i mnohem častějšího výskytu extrémních klimatických jevů: „Zhruba od přelomu tisíciletí zaznamenáváme mnohem větší výskyt rozsáhlých povodní a sucha, které za posledních sto let byly mnohem méně časté.“
Následně byly představeny první výsledky studií z měst, která se do projektu zapojila. V souhrnu experti ze společností CzechGlobe a Civitas per Populi vyhodnotili jako největší rizika pro daná tři města přívalové deště, dále sucho, plošné povodně a nakonec přívalové srážky. „Velkým problémem Hradce Králové jsou bleskové povodně,“ říká Vladimíra Šilhánková ze společnosti Civitas per Populi, neboť město leží na rovině a jeho kanalizace nemá dostatečnou kapacitu na to, aby pojala extrémní přívalové srážky. Nedalekou Dobrušku ohrožují povodně také a to ještě horším způsobem: Jako malé město nemá dostatečnou ochranu proti plošné povodni, což se katastrofálně projevilo v roce 1997. Ve Žďáru nad Sázavou též hrozí lokální bleskové povodně, zároveň je zde i riziko vzniku tepelných ostrovů. „Na ploché tmavé střeše panelového domu za horkého letního lze snadno naměřit teploty nad 80 °C.“
Jak na konferenci zaznělo, některá rizika, kterým města čelí, je možné poměrně jednoduše odstranit pomocí jednoduchých, ale systematických opatření, jako je užívání porézních dlažeb, účelné plánování městské zeleně, která zvyšuje míru vsakování a zlepšuje mikroklima, nebo třeba důsledná aplikace stavebních předpisů, které neumožňují vznik novostaveb bez venkovních žaluzií, neboť takový dům nemůže splňovat podmínky pro tepelnou izolaci budov.
Jiná adaptační opatření jsou mnohem obtížnější a nákladnější, jedná se zejména o tzv. šedá opatření, tj. stavební zásahy do městské infrastruktury, které mají za úkol fyzicky město před extrémními vlivy ochránit – např. protipovodňové zdi, nádrže zadržující vodu v krajině, atd.
Právě nákladnost a složitost systematické přípravy opatření jsou základním problémem, který městům stojí v cestě při jejich tvorbě. Na konferenci proto vystoupil Jan Pištěk z organizace Grant Help, který ve své představil možnosti financování adaptačních opatření. Města mohou čerpat např. z Operačních programů pro životní prostředí či rozvoj venkova. Možnosti financování tedy jsou, jsou ovšem omezené: „V současnosti životního prostředí připravuje výzva Národního programu životní prostředí, v níž je adaptace na změnu klimatu jedna z klíčových podporovaných aktivit. Ovšem uvolňované zdroje na ni jsou ale bohužel nízké. To se ale může změnit, pokud za to města budou sama bojovat,“ říká Jakub Horecký z Ministerstva životního prostředí, který na konferenci též aktivně vystoupil.
Stránka se všemi konferenčními výstupy je dostupná na projektovém webu, za jehož tvorbu byla Agentura Koniklec zodpovědná.
