Připravte se na uchování úrody
Připravte se na úrodu a uchovejte jí na pozdější čas
Mohlo by se zdát, že domácí konzervování patří minulosti. Prudký nárůst ceny potravin a snaha je tak maximálně využít vrací možná již zapomenuté postupy zpět. V tomto článku rozebíráme ty nejčastější způsoby, jak úrodu uchovat.
Jak si dopřát plodů léta i v zimě? Stačí je správně konzervovat.
Jak zvolit správnou metodu konzervování?
Pokud se rozhodnete konzerovat, můžete si vybrat hned z několika různých způsobů. Vždy je ovšem potřeba dobře zvážit, se kterým druhem zeleniny či ovoce zrovna pracujete a jak ho chcete dále využit.
- Nejčastějšími metodami jsou nakládání do octa, do slaného nálevu či do oleje, konzervace cukrem, sušení a fermentace.
Nakládání do octa
Jedná se o metodu konzervace, kdy zeleninu naložíme do octového rozvaru. Ten se skládá z vody, octa, cukru a většinou se přidává i koření nebo bylinky. Můžete použít rychlou nebo delší metodu nakládání.
- Rychlá, jak už název napovídá, má časovou výhodu. Jde prakticky jen o nakrájenou zeleninu, kterou naskládáte do zavařovací sklenice (pokud chcete opravdu rychle podávat stačí miska) a zalijete horkým octovým rozvarem. Jakmile sklenice vychladne, můžete podávat.
- Rychlá metoda se hodí pro zkřehnutí zeleninyjako je mrkev (tu můžete nechat zkřehnout i za pomoci solného roztoku), ředkvičky, řapíkatý celer, okurky a květák. Takto upravená zelenina skvěle poslouží i k doplnění a ozvláštnění pokrmů. Zelenina vám takto v lednici vydrží cca dva týdny až měsíc (podle druhu).
- Další metodase skládá z kombinace naložení do octového rozvaru a zavaření při vysoké teplotě. Takto ošetřená zelenina vám vydrží i několik měsíců a zaručuje propojení všech chutí. Hodí se na ni skoro cokoliv, navíc nemusíte sklenice ukládat do lednice, ale chladná tmavá spíž jim naprosto postačí. Doporučujeme se vyhnout přímému slunečnímu záření.
- V české kuchyni boří žebříčky popularity nakládané okurky, v nichž jsou alfou a omegou dobře vychucený sladkokyselý lák a křupavost okurek. Zavařit úspěšně můžete také například květák, šalotky, chřestnebo papriky.
Konzervace cukrem
Cukr je výborným konzervačním prostředkem, protože od určité koncentrace vytváří nehostinné prostředí a brání tak množení mikroorganismů. U této metody je proto důležité množství přidaného cukru. Některé recepty používají takové množství cukru, že se nemusí tepelně ošetřovat sterilací, i když i zde je to vhodné. Odolnost proti zkažení zlepší i přidání kyseliny citronové.
- Sirupy by měly obsahovat minimálně 50% podíl cukru na celkové hmotnosti. Podobně jsou na tom džemy, i ty stačí je nalít do čistých sklenic a zavíčkovat, zavařovat je nemusíte (i když je to vždycky jistější).
- Sirupy a džemyjsou skvělé ze zahradního sezonního ovoce, jako jsou maliny, jahody, meruňky, citrony či rybíz, skvělý je ale i sirup z květů černého bezu či zázvoru. Ten vás v zimních měsících postaví na nohy.
- Z ovoce připravíte také výtečné kompoty. Plody naskládejte do zavařovacích sklenic a zalijte cukrovým rozvarem. Pokud si na ovocném kompotu chcete pochutnat i v zimě, bude sterilace jistější.
- Pro kompoty se skvěle hodí především peckové ovoce – meruňky, broskve, třešně i višně– ale báječná jsou i jablka nebo angrešt.
Vypeckované švestky, blumy či meruňky nebo nakrájená jablka také můžete naskládat do sklenic a zasterilovat “nasucho”, tedy bez vody a cukru.
Zahušťování
Využijte letní rajčata, která zrají na slunci a mají vynikající plnou a sladkou chuť. Vytvořte z nich třeba rajčatový základ na omáčky.
Vyrobte si svou domácí passatu, kečup nebo rovnou rajčatovou omáčku sugo.
Sušení
Sušit je možné ovoce, zeleninu, houby nebo i maso. V letní sezoně je možné sušit jen venkovním teplem či na slunci. V případě, že tato možnost není, je třeba použít sušičku. Tu je možné používat celoročně, ale je třeba počítat s relativně vysokou spotřebou energie – běžná sušička spotřebuje asi 0,16 kWh elektřiny a sušení trvá i 12 hodin.
Sušení ovoce může být obtížnější, zvlášť, pokud chcete sušit ovoce nebo zeleninu vcelku. Velké kusy nebo celé plody (hrozny, rajčata, meruňky, třešně) jsou plné vody a aby se rychle vysušily a nezplesnivěly, je potřeba stálého a teplého průvanu. Ten zajistí ideálně sušička na ovoce, ale je možné nouzově použít i horkovzdušnou troubu
Problematice sušení v druhé části našeho článku
Fermentování
Fermentace neboli kvašení patří mezi nejstarší způsoby konzervace potravin. Proces je o něco pracnější, ale dodává zelenině jedinečnou chuť. Příkladem je kysané zelí. Připravit si ale můžete třeba korejské národní jídlo kimchi. Fermentované produkty je třeba uchovávat v chladu, který zastaví další fermentaci. Není vhodné je sterilovat – tento postup by zničil ty nejcennější látky.
Jak uchovat úrodu bez ledničky a bez chemie
Je to překvapivě snadné – stačí zpracované suroviny uzavřené většinou ve sklenicích sterilovat. Sterilizace je proces, při kterém se obsah sklenice zbaví nechtěných bakterií a kyslíku. To zajistí dlouhou životnost uchovaných potravin. Takto ošetřená potravina vydrží zpravidla celý rok, některé i déle. Jde vlastně o výrobu domácí konzervy. Zavařovat je možné prakticky cokoliv – ovoce, zeleninu, ale i maso, houby nebo hotová jídla.
Co budeme potřebovat?
Dobrou zprávou je, že není třeba žádné speciální a drahé vybavení, a že je postup velmi jednoduchý.
Neobjedete se bez zavařovacích sklenic. I když je možné je zakoupit, výhodnější a šetrnější je si je střádat z produktů, v nichž se prodávají. Takové střádání sklenic v průběhu roku nejen ušetří nemalou částku peněz, ale i výrazně zmenší objem skleněného odpadu z domácnosti. Sklenice jsou pužitelné prakticky neomezeně, pouze víčka je třeba v průběhu doby obměňovat.
Jak na sterilaci?
Příprava
- Dejte si ale pozor, že sklenice ani víčka nejsou poškozené
- Základní podmínkou je maximální čistota. Uskladněné sklenice i víčka před použitím umyjte v teplé vodě a takto umyté je těsně před použitím vyvařte ve vroucí vodě nebo v páře po dobu nejméně 20 minut. Tento proces spotřebuje na jednu várku přibližně 0,8 – 1,25 kWh energie, ale zajistí bezpečné uchování potraviny.
- Sklenice naplňte. U marmelád, pyré, kečupu a podobných produktů ponechte 0,5 – 1 cm prostoru od okraje sklenice, v případě kompotů, hub, zeleniny a podobně může nálev dosahovat až po okraj sklenice. Ujistěte se, že je hrana sklenice čistá, případně jí otřete. Uzavřete víčkem.
Princip sterilace spočívá ve vystavení sklenice a jejího obsahu teplotě 80 – 90 °C. Z toho plyne i docela široká paleta možností jak to provést:
Sterilace v běžném hrnci
Jde asi o nejstarší a zároveň nejjednodušší způsob. Postačí k tomu větší klasický hrnec a sporák či vařič. Sklenice umístěte do hrnce s vodou tak, aby byly zcela ponořené a ohřívejte po dobu 30 minut na teplotu 80 – 90°C. Pro úsporu energie můžete použít vodu z vyvařování sklenic – tu již máte ohřátou. Pro předejití riziku prasknutí některé ze sklenic doporučujeme vložit na dno hrnce bavlněnou utěrku, aby sklenice neťukaly o dno.
Po 30 minutách vyndejte sklenice na prkénko nebo utěrku. Při položení horkých sklenic na skleněnou či keramickou studenou desku by mohlo dojít k prasknutí sklenice.
Klady a zápory
Sterilace v běžném hrnci nevyžaduje žádné speciální vybavení kromě teploměru. Postup je vhodný pro menší počet sklenic, pokud se všechny sklenice do hrnce nevejdou, významně roste spotřeba energie potřebná pro sterilaci celého množství. Postup je i náročný na „práci“ – teplotu v hrnci je třeba sledovat a případně regulovat plotýnku.
Sterilace zavařovacím hrnci
Sterilace v zavařovacím hrnci je technicky podobná zavařování v běžném hrnci. Výhodou je, že tento přístroj má zabudovaný termostat i regulaci teploty a není tak třeba průběžně sledovat teplotu.
Klady a zápory
Sterilace v zavařovacím hrnci je komfortnější – termostat automaticky udržuje teplotu. Nevýhodou je nutnost vlastnit zavařovací hrnec a pro optimální spotřebu energie je třeba využít jeho kapacitu.
Sterilace v troubě
Sklenice lze sterilovat i v troubě (elektrické, plynové, horkovzdušné), která by měla být předehřátá na 200 až 220 °C.
Připravíme si hlubší plech. Na něj si položíme sklenice tak, mezi nimi byla alespoň centimetrová mezera. Připravený plech vložíme do předehřáté trouby do spodní části. Nalijeme na něj teplou vodu do výšky 1,5 až 3,5 cm a troubu zavřeme. Menší sklenice sterilizujeme přibližně 8 minut a větší 10 až 15 minut. Je třeba vzít v úvahu tvrdost plodů. Ty tvrdší je možné sterilovat déle. Po uplynutí doby sklenice vyjmeme.
Přesnou dobu sterilace je třeba vyzkoušet – pro každou troubu je doba přípravy a účinnost sterilace je třeba individuálně vyzkoušet.
Klady a zápory
Sterilace v troubě je vhodná především pro větší počet sklenic, při kterém je energeticky úsporná. Nevýhodou je potřeba individuálně vyzkoušet nastavení trouby i dobu sterilace.
Sterilace v parní troubě
Sklenice v parní troubě je nejkomfortnějším a energeticky nejúspornějším způsobem sterilace většího množství sklenic. Postup nevyžaduje složitou manipulaci – sklenice vložíme do trouby, nastavíme program pro vaření v páře a teplotu cca 85 °C. Po 30 minutách je možné sklenice vyjmout.
Klady a zápory
Postup umožňuje sterilovat velké množství sklenic najednou a dosáhnout velmi nízké spotřeby energie na sterilování jedné sklenice. Jde o vysoce komfortní způsob sterilace. Nevýhodou je pořizovací cena parní trouby.
Sterilace v myčce na nádobí
Ve veřejném prostoru (zejména na internetových diskusních fórech) se občas objevují návody na sterilaci sklenic v myčce nádobí. Ačkoli je tento postup lákavě jednoduchý, nelze jej doporučit. Soudobé myčky nádobí již dnešní myčky neumožňují dosáhnout potřebné teploty a není tak zaručena dostatečná sterilace sklenic. Dalším důvodem proč se tomuto postupu vyhnout je i množství chemie, která je v myčce používána – zejména sůl a leštidla.
Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha
Domácí hospodaření s odpady
Odpady produkuje člověk při své činnosti odjakživa. I když se jejich složení postupně změnilo, odpady jako takové zde jsou a měli bychom si jejich existenci uvědomovat nejen v okamžiku, kdy nevyvezené popelnice před domem „přetékají“.
Složení odpadů, které produkují domácnosti, je velmi různorodé. S většinou současných odpadů si příroda neporadí. Z toho plyne odpovědnost každého z nás za odpady, které jsme vytvořili.
Správný přístup k produkci odpadů v každé domácnosti by měl být postaven na následujícím principu:
- Spotřební chování domácnosti by mělo být takové, aby odpady pokud možno nevznikaly, případně vznikaly v co nejmenší míře – tomu se odborně říká předcházení vzniku odpadů
Příkladem správného postupu v tomto prvním kroku jsou opravy porouchaných přístrojů a nástrojů namísto nákupu nových nebo využití výrobku k jinému účelu. Patří sem i prodej nebo darování funkční, ale pro nás již nepotřebné věci někomu, kdo jí ještě smysluplně využije. Možností je využít i sběru některých typů věcí (typicky nábytku), který organizují nábytkové banky a re-use centra.
Každodenně lze pak tento princip uplatňovat například odmítnutím příjmu reklamních letáků, maximálním využitím potravin tak, aby se nevyhazovaly, nákup výrobků bez zbytečných obalů a využívání některých již pořízených obalů opakovaně.
- Předání nepoužitelných věcí k recyklaci. Nejde jen o tříděný odpad (papír, plasty, sklo,
- plechovky a nápojové kartony), ale třeba i o vybité baterie, dosloužilé světelné zdroje, elektronika, velké spotřebiče a také textil. Jak na některé druhy odpadů z domácnosti shrnujeme v interaktivní publikaci.
- Teprve ta část odpadu, kterou není možné darovat, prodat ani recyklovat, patří do popelnice, velkoobjemového kontejneru, případně na sběrný dvůr.
Řada lidí si stále myslí, že mají jen málo možností, jak předcházet vzniku odpadu. To je velký omyl – postačí o odpadech přemýšlet tak, že i to, co vyhazujeme, musel někdo vyrobit, spotřeboval na to suroviny, energii a vodu a určitě si to celé nechal i zaplatit.
V tom se projeví síla odpovědného přístupu jednotlivců a drobné změny chování mnoha lidí přinesou ve svém důsledku znatelnou pozitivní změnu.
Prozkoumejte soubor tipů pro předcházení vzniku odpadu pro jednotlivé druhy spotřebovávaných produktů v našich domácnostech. Přinášíme ho v naší interaktivní publikaci.
Najde zde:
- Příklady zbytečných obalů portravin
- Tipy pro zamezení plýtvání jídlem
- Náměty na omezení vzniku „velkého“ odpadu – nábytku a spotřebičů
- Jak naložit s nepotřebným textilem.
A jakými základními pravidly se řídit?
V oblasti obalů
| – Pokud to jde, preferujte potraviny a výrobky bez obalů. | ||
| – Zvažujte přiměřenost a velikost balení | ||
| – Preferujte pultový prodej před zabalenými potravinami. Balené potraviny, které mají zpravidla delší trvanlivost kupujte jen tehdy, pokud této vlastnosti obalu využijete. | ||
| – Noste si na nákup vlastní tašku a nekupujte si v obchodě tašky jednorázové. | ||
| – Nekupujte pro běžné použití balenou vodu.. | ||
| – Využívejte nabídky nákupu náhradních náplní. Lze tak zakoupit jak domácí úklidové prostředky, tak i kosmetiku. | ||
| – Preferujte obaly, které nejsou složeny z přílišného množství komponent. | ||
| – Zkuste pořízené obaly znovu využívat nebo pro ně najít jiné využití v domácnosti. | ||
| – Nepotřebné obaly důsledně separujte do barevných kontejnerů. |
V oblasti potravin
| – Využívejte potraviny beze zbytků, nakupujte a vařte jen to, co jste schopni spotřebovat. | ||
| – Přebytky jídla uchovejte zavařením, zamrazením nebo krátkodobě vakuováním. | ||
| – Nevyužitelné zbytky rostlinného původu likvidujte do nádob na bioodpad nikoli do směsného odpadu |
|
V oblasti textilu
| – Nákupy textilu plánujte a nakupujte jen to, co potřebujete. Omezte „nákupy pro radost“. | ||
| – Málo resp. příležitostně používané oblečení si raději půjčte. | ||
| – Maximalizujte dobu použitelnosti textilu respektováním pokynů výrobce pro údržbu. Oblečení perte naruby a sušte na vzduchu v polostínu. | ||
| – Využijte služeb bazarů, second handů a burz jak pro prodej, tak i pro nákup oblečení | ||
| – Při drobném poškození oblečení tuto závadu opravte nebo nechte opravit namísto nákupu nového kusu. | ||
| – Nevyužívané oblečení nabídněte rodině nebo přátelům. | ||
| – Najděte nepotřebnému textilu nové využití – třeba ze staré záclony se dá ušít praktický sáček na ovoce. | ||
| – Obnošené oblečení nabídněte charitativním organizacím. Využít lze i charitativních sběrných kontejnerů. Do nich můžete odložit i oblečení poškozené. |
V oblasti elektrospotřebičů
| – Nákupy spotřebičů plánujte a zvažujte i s ohledem na uvažovaný způsob využití spotřebiče a jejich energetickou náročnost | ||
| – Zřídka využívané spotřebiče a přístroje si raději půjčujte. Typicky jde o speciální nářadí, které využijete jen občas. | ||
| – Zvažte nákup některých spotřebičů z druhé ruky. | ||
| – Při nákupu se zajímejte o opravitelnost spotřebiče a snadnou vyměnitelnost dílů, které podléhají rychlému opotřebení. | ||
| – Spotřebič používejte způsobem a v podmínkách doporučených výrobcem – nezkracujte mu zbytečně životnost. Dodržujte i pravidelné doporučené úkony pro údržbu. | ||
| – Funkční spotřebiče, které chcete obměnit například z důvodu vyšší energetické náročnosti nabídněte někomu jinému, kde budou využívány jen občas nebo si je odvezte na chalupu. | ||
| – Nefunkční a neopravitelné spotřebiče odevzdejte na recyklaci do sběrného kontejneru na elektroodpad, v obchodě nebo do sběrného dvora. |
Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha
Info/akční stánek Barrandien 2023
Osmý Info/akční stánek Barrandienu jsme otevřeli dne 27. května 2023 v areálu Lomů Mořina na trase akce, kterou pořádala Správa CHKO Český kras u příležitosti Evropského dne chráněných území. Ačkoli jsme jej tentokrát umístili několik metrů od přímé trasy, návštěvnosti mu to neubralo, spíše naopak. Travnatý porost (a takových v areálech lomů není mnoho) přinesl mnohem příjemnější prostředí, které návštěvníci stánku ocenili.
Znalosti návštěvníků stánku prověřily dva znalostní kvízy – jeden určený pro dospělé a rodiny, v druhém pak mohli své znalosti otestovat dětští návštěvníci. Otázky nebyly vždy úplně jednoduché. Jako nejzáludnější z dospěláckého kvízu se ukázala otázka týkající se světoznámé lokality Budňanská skála.
Ať už jste v kvízu u této otázky chybovali nebo ne, doporučujeme naše video o Budňanské skále
Dětští návštěvníci opět předčili svůj dospělý doprovod – počet chyb v dětských kvízech byl znatelně menší.
S velkým zájmem se setkaly i dvě poznávací soutěže – v té první bylo úkolem poznat základní druhy zkamenělin, které je možné v pražské i středočeské oblasti Barrandienu celkem běžně nalézt. Potěšilo nás, že s touto hrou si naprostá většina dětských i dospělých návštěvníků poradila bravurně.
Druhá poznávačka byla zaměřena turisticky, úkolem bylo poznat celkem 8 míst v Barrandienu. I zde si většina soutěžících vedla velmi dobře, nejčastější chybou byla záměna lomu Požáry a Tomáškova lomu.
S obrovským úspěchem se setkala herní část stánku. Naše mladá kolegyně – nadějná výtvarnice Anička připravila pro zájemce výtvarnou dílničku – zejména dětští návštěvníci mohli vyzkoušet svoji kreativitu s paleoomalovánkami a vytvořit si model zkameněliny.
Snadný nebyl ani “sportovní” úkol Nakrm trilobita. Strefit se míčkem do poměrně malého otvoru v desce s velikým zpodobněním trilobita vyžadovalo poměrně velké soustředění a koordinaci pohybů.
Všechny tyto předměty mohli návštěvníci získat za úspěch ve stánkových soutěžích a hrách. Na stánku jsme měli připravenu pestrou paletu informačních a propagačních materiálů – pohledy, pexesa, mapy i 3D modely zkamenělin. Návštěvníci stánku se podělili i o posledních 20 výtisků průvodce Stezkami Barrandienu.
Velmi nás těší, že návštěvníci stánku namáhali mysl i tělo v našich soutěžích, aby některou z odměn získali.
Stánek navštívilo více než 300 účastníků cesty za Hagenem.
Jak to na stánku vypadalo, se mrkněte do naší fotogalerie:
[azh-gallery id=”3630″][azh-snippets id=”3632″]
Úspora energií v domácnostech
Naše domácnosti spotřebovávají poměrně velké množství energie – ať už se jedná o energii elektrickou, plyn nebo teplo.
Z celkové spotřeby energie připadá přibližně polovina na vytápění, a o tu druhou polovinu se dělí ohřev teplé vody a zbývající domácí spotřebiče.
Prudký nárůst cen všech energií v posledních měsících tak nutí každou rozumně uvažující domácnost zamyslet se nad možnými úsporami – a to jak režimovými tak i technickými. Řada potenciálních investic do úspor začala dávat s drahými energiemi větší smysl a jejich návratnost se výrazně zkrátila.
Vytápění
Významná část pražských domácností je vytápěna z centrálního zdroje – takzvaným dálkovým teplem. To je na jednu stranu relativně levné a velmi komfortní, na druhou stranu, na rozdíl od plynového nebo elektrického vytápění, znemožňuje průběžnou kontrolu spotřeby. Kolik jsme protopili se tak dozvíme až z ročního vyúčtování. K úsporám je tedy nutné přistoupit takříkajíc preventivně. A jak na to napoví pět jednoduchých pravidel – zde předpokládáme, že byt je v takovém technickém stavu, že nedochází k zásadním únikům tepla například netěsnými okny.
- Pravidlo 1: Nepřetápět
Každé navýšení teploty o 1 °C představuje přibližně 6 % energie navíc.
Že se to vyplatí, dokládá příklad jedné z námi dlouhodobě sledovaných domácností na pražském sídlišti Chodov. Přehledový dashboard ukazuje meziroční srovnání spotřeby tepla v letech 2021 a 2022. Z průběhu teplot vyplývá, že domácnost v chladných měsících roku 2022 snížila teplotu vytápění obytných místností na teplotu 20 – 22 °C a snížením spotřeby tak téměř vyrovnala nárůst ceny tepla. Teplota 20 – 22°C přitom postačí pro zajištění tepelného komfortu zdravých dospělých lidí.
- Pravidlo 2: Správně větrat
Větrání slouží k přísunu čerstvého vzduchu do místnosti, nikoli ke snížení teploty. Pokud je třeba teplotu snížit, je tak třeba to učinit regulací na radiátoru a nikoli otevřením okna.
Větrání za účelem výměny vzduchu v místnosti má být krátké a intenzivní – maximálně několik minut. I na dobu větrání je vhodné snížit výkon radiátorů.
- Pravidlo 3: Udržovat optimální vlhkost vzduchu
Tepelná pohoda ve vytápěné místnosti významně závisí na vlhkosti vzduchu. Ideální vlhkost vzduchu je v rozmezí 45 až 55 % (nebo širší rozmezí 40 – 60 %). Příliš nízká i příliš vysoká vlhkost jsou subjektivně nepříjemné. Z hlediska úspor energie je důležité, že nízká vlhkost snižuje takzvanou pocitovou teplotu.
Při vlhkosti vzduchu 30 % pociťujeme při teplotě 23 °C stejnou tepelnou pohodu jako při vlhkosti 60 % a teplotě 21 °C. Zmíněné 2°C rozdílu tak umožní ušetřit přibližně 12 % energie za vytápění.
V topné sezoně se v panelových domech často stává, že je vlhkost vzduchu nízká – pak je na místě jí upravit například pomocí zvlhčovačů vzduchu, odpařovačů nebo difuzérů. K vyšší vlhkosti přispějí i pokojové květiny.
- Pravidlo 4: Pečovat o radiátory
S počátkem topné sezony je třeba radiátory odvzdušnit radiátory – tedy naplno otevřít regulační ventily, aby se otopná soustava mohla úplně naplnit vodou a odvzdušnit.
Pokud je radiátor zakrytý například závěsem nebo zastavěný nábytkem, proudění tepla do místnosti je omezené a v pokoji je chladno. Spotřeba tepla na vytápění tak zbytečně roste.
- Pravidlo 5: V době nepřítomnosti prostory temperovat
V případě delší nepřítomnosti v bytě není účelné radiátory zcela vypínat. Vhodnější je udržovat v místnostech teplotu mezi 16 až 18 °C. Vytopení prochladlých místností po návratu spotřebuje více energie než průběžné temperování.
- Pravidlo 6: Neplýtvejte teplou vodou
Příprava teplé vody vyžaduje značné množství energie. V domácnosti je využívána zejména pro osobní hygienu a také při úklidu a mytí nádobí. Pro její šetrnou spotřebu platí stejné pravidla jako pro úsporu vody studené v těchto činnostech (podívejte se na náš článek o úsporách vody).
Domácí spotřebiče
V domácnosti se nachází řada spotřebičů různého stáří. Lze předpokládat, že ty staršího data výroby mají významně vyšší spotřebu, než jejich soudobé modely. Na jednu stranu nechceme nikoho nabádat, aby se zbavoval funkčních věcí za každou cenu, ale v každém případě se vyplatí prozkoumat spotřebu jednotlivých přístrojů a přistoupit k citlivé obměně. Může se totiž stát, že se investice do nového spotřebiče poměrně rychle vrátí a v budoucnu přinese zásadní úspory. A mimochodem, starší spotřebič můžete odvézt třeba na chalupu, kde dobře poslouží a vzhledem k nižší míře využití se jeho vysoká spotřeba tolik neprojeví.
Většina důležitých spotřebičů je povinně označena energetickým štítkem, který přináší standardizované informace o náročnosti spotřebiče na energie případně vodu. Jak vybírat spotřebič se můžete dočíst i v našem nákupním rádci.
- Lednice a mrazáky
Lednice je v provozu 24 hodin denně, většinou celoročně. V úvahách při výběru nové lednice je proto třeba pamatovat na to, že pro roční vyjádření je denní spotřebu třeba násobit číslem 365. I zdánlivě malý rozdíl denní spotřeby tak může znamenat mnoho set korun ročně navíc jen za spotřebu elektřiny. Naštěstí nové energetické štítky již uvádějí i spotřebu za celý rok, takže je výběr snazší.
Samozřejmě, že spotřeba lednice záleží i na způsobu jejího používání – zde doporučujeme náš předchozí článek, který se problematikou podrobně zabývá.
Podrobný člnek o lednicích najdete zde
- Myčky nádobí
Mytí nádobí v myčce je efektivnější nejen z hlediska spotřeby vody, ale také z hlediska spotřeby energie. Tu myčka nádobí spotřebuje zejména na ohřívání vody. Množství vody příliš nezáleží na míře naplnění myčky. Proto je důležité plné využití kapacity myčky. Myčce dejte dostatek času – nejdelší program (označovaný Eco) je zpravidla nejúspornější a to jak z hlediska spotřeby vody, tak energie. Právě spotřeba v tomto programu je uváděna na energetickém štítku.
- Plotny a sporáky
Nejekonomičtější vaření nabízejí indukční sporáky. Na rozdíl od ostatních sporáků nedochází k ohřevu plotýnky, ale přímo nádoby pomocí elektromagnetických vln. Výhodou je rychlejší ohřev s nižší spotřebou energie, nevýhodou je nutnost použití nádobí z magnetického materiálu. Na indukčních sporácích pak téměř není možné využívat zbytkového tepla, kdy se potravina dovaří na chladnoucí plotýnce.
V každém případě na každý hrnec, kde je to možné, patří poklička. Ušetří podle okolností až 30 % energie. My jsme v našich experimentech dosáhli úspory 23 %.
Prohlédněte si rozdíly spotřeby energií pro přípravu vybraných potravin na našem dashboardu
Při vaření na elektrickém sporáku se vyplatí používat hrnce vyrobené z materiálů, které dobře vedou teplo a mají rovné dno – celou plochou přiléhají k plotýnce. Hrnce s nerovným dnem mohou prodloužit čas vaření i o 40 %, což zvyšuje spotřebu energie o 10 až 15 %.
Průměr dna hrnce má odpovídat průměru varné zóny nebo plotýnky. Příliš velké nebo malé hrnce prodlužují čas vaření. Například, pokud má hrnec o 3 cm menší průměr, než je průměr varné plotýnky, může uniknout do okolí až třetina energie. V případě indukčních plotýnek k uvedenému jevu nedochází – to je dáno principem indukčního ohřevu.
- Pečící trouby
Pečící trouba je přístroj s velmi vysokou spotřebou energie. Soudobé trouby mají běžně příkon 3,5 kWh i více.
U pečící trouby je důležité, aby byla v perfektním technickém stavu, to znamená zejména, že má nepoškozené těsnění okolo dvířek. Jeho poškození může snížit kvalitu pečení a zároveň zvýšit spotřebu energie o 25 % i více.
K úspoře energie přispívá i optimální postup přípravy pokrmů. Některé recepty vyžadují troubu předehřátou. V takovém případě je potřeba postupovat tak, aby ihned poté co je předehřev dokončen, mohl být pokrm do trouby umístěn – zbytečné ohřívání prázdného prostoru znamená zbytečnou spotřebu energie. Důležité je i troubu zbytečně neotevírat. Postup pečení je možné většinou sledovat přes skleněná dvířka trouby.
U pečící trouby je možné využít zbytkového tepla. Energie použitá na předehřátí se tak využije. Zpravidla lze troubu vypnout 5 – 7 minut před požadovaným koncem pečení. Lze tak ušetřit až 0,5 kWh energie.
- Varná konvice
Varná konvice představuje velmi ekonomický ohřev vody. V případě, že nemáte k dispozici indukční vařič, je vhodné jí využívat i na ohřev vody například na brambory nebo těstoviny.
Při provozu je třeba ohřívat jen takové množství vody, které potřebujete. Platí jednoduchá úměra – méně ohřívané vody = méně spotřebované energie. I z tohoto důvodu je vhodné při výběru konvice vybírat takový model, který vám velikostně vyhovuje – velká rodina si vybere konvici s objemem 1,5 litru a více, pro jednotlivce postačí konvice s objemem do 1 litru. Celkový objem totiž také souvisí s minimálním množstvím vody, které je v konvici možné ohřívat.
- Mikrovlnná trouba
Mikrovlnná trouba nabízí úsporný ohřev menších porcí (do 500 g) hotových jídel. Její příkon se pohybuje od 800 do 1000 W. Nejefektivnější ohřev je u potravin s vyšším obsahem vody. Je výrazně úspornější než klasická trouba, která by na dosažení stejného efektu potřebovala vyšší teplotu, a i více energie. Ohříváním jídla v mikrovlnné troubě ušetříte oproti ohřívání na sporáku až 50 % energie.
- Osvětlení
V současné době připadá v úvahu prakticky již jen osvětlení na bázi LED diod. Jde o v současnosti nejúspornější osvětlení a jeho ceny navíc klesají. I přesto je třeba dobře vybírat
Soudobé LED žárovky svítí na první pohled všechny stejně. Bohužel jejich světelné spektrum není vždy ideální a dlouhodobě může na člověka působit negativně. Vybírejte proto pouze takové světelné zdroje, které mají světelné spektrum blížící se přirozenému dennímu světlu. Jak moc se světelný zdroj přibližuje svým spektrem dennímu světlu, udává hodnota CRI. Čím blíže hodnote 100, tím lépe.
Pro běžné použití postačí hodnota CRI u světelného zdroje 85 a více. Tuto hodnotu splňuje většina světelných zdrojů střední a vyšší třídy a naštěstí také naprostá většina běžně prodávaných systémů chytrého osvětlení.
Zvažte pořízení tzv. chytrého osvětlení. Chytré osvětlení je nejčastější aplikací takzvané chytré domácnosti. Vložené prostředky se poměrně rychle vrátí. Možnost stmívání uspoří energii – při nižším jasu odebírá svítidlo méně energie. Možnost nastavení barvy světla podle aktuálních potřeb zase sníží nutný počet svítitel. Automatizované rutiny pak omezí důsledky zbytečného svícení na spotřebu energie. Nezanedbatelný je i komfort.
Více o problematice osvětlení si můžete přečíst v našem starším článku.
Problematika domácích úspor energie je mimořádně obsáhlá a tento stručný článek jí nemohl vyčerpat v celé šíři. I proto se budeme k tématu v průběhu roku 2023 i nadále vracet.
Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha
Voda v domácnosti a její úspory
Průměrný obyvatel hlavního města spotřebuje každý den 111 litrů pitné vody. Je to moc nebo málo? Ještě v roce 1990 to bylo více než 200 litrů na osobu a den. Na druhou stranu se cena pitné vody navýšila o významnou částku – z necelé jedné koruny za krychlový metr na nynějších více než 120 korun. Hovoříme samozřejmě jen o vodě studené – u spotřebovávané teplé vody přibývá k této částce ještě další nemalá suma na ohřev.
Interaktivní elektronickou publikaci najdete zde
Naše účty za vodu tedy setrvale rostou, a proto se vyplatí minimálně se zamyslet nad možnostmi úspory vody v každé domácnosti.
Úspor je možné dosáhnout hned třemi způsoby:
- Vyřešení drobných havárií, které sice bezprostředně neohrožují chod domácnosti, ale zcela zbytečně navyšují spotřebu vody a tím také každoroční účet, který za vodu platíme.
I nepatrně kapajícím kohoutkem za rok proteče za rok téměř 5 m3 vody, za kterou zaplatíte vice než 600 korun.
Důsledky těchto drobných havárií pro účet za vodu si můžete spočítat v naší interaktivní publikaci.
- Režimové změny, tedy změna chování členů domácnosti tak, aby se voda nespotřebovávala zbytečně.
Stále se ještě stává, že zejména děti, ale I někteří dospělí ponechávají téct vodu během čištění zubů. Pokud to dělá jen jeden z členů domácnosti, může se spotřeba navýšit o přibližně 8 m3, což představuje navýšení účtu o vice než 1 000 korun.
I toto zbytečné plýtvání je možné detailně spočítat v naší interaktivní publikaci.
- Technická opatření, tedy taková, že si buď pořídíme nebo instalujeme zařízení, které zabezpečí úsporu vody.
I poměrně krátké mytí rukou spotřebuje docela dost vody v domácnosti. Pokud investujeme do perlátoru, který omezí průtok vody o 30 I vice procent, ušetříme. Investice do perlátoru se ve čtyřčlenné rodině vrátí během několika měsíců.
Kolik vody ušetříte a za jak dlouho se investice do perlátoru vrátí, si můžete spočítat v naší interaktivní publikaci.
Jak šetřit vodou v jednotlivých částech domácnosti?
Nejvíce vody spotřebuje téměř každá domácnost při osobní hygieně a na WC. I proto jsme první díl interaktivní publikace o úsporách vody v domácnosti věnovali právě této části.
Koupel vs sprcha
Zde je jednoznačným vítězem v úsporách sprchování. Zatímco napuštěná vana spotřebuje třeba 80 litrů či více, pětiminutová sprcha si vystačí maximálně s 50 litry vody, zpravidla i mnohem méně. Zkuste si spočítat úsporu vaší domácnosti.
Ještě větší úspory vody je možné dosáhnout použitím některého modelu úsporné sprchové hlavice. Ta funguje tak, že přimíchává do vody vzduchové bubliny a sníží tak průtok vody o 20 – 40 %. Cena hlavice se pohybuje ve vyšších stovkách až jednotkách tisíc korun a je možné říct, že uspořená voda jí zaplatí během několika měsíců.
Mytí rukou
Mytí rukou sice netrvá dlouho, ale ze zcela praktických důvodů je obtížné v jeho průběhu vodu zastavovat a znovu pouštět. Mít vodovodní baterii upatlanou od mýdla asi není to pravé. Uspořit vodu může opět technické opatření – perlátor. Ten, podobně jako úsporná sprchová hlavice, přimíchá do proudu vody vzduchové bubliny a tím omezí průtok vody. Pro mytí rukou je mimořádně praktický perlátor se Stop tlačítkem, které umožní pouhým ťuknutím hřbetem ruky proud vody zastavit a opět ho stejným způsobem spustit. Perlátor se stop tlačítkem je sice o něco dražší, ale vzhledem k úspoře vody se náklady na jeho pořízení vrátí pravděpodobně dříve. I to si můžete sami snadno spočítat.
Čištění zubů
Uspořit vodu při čištění zubů znamená vodou neplýtvat. Na vyčištění zubů postačí s velkou rezervou 4 decilitry vody, což na jednoho člena domácnosti přestavuje necelých 300 litrů za rok. Pokud však po dobu čištění zubů ponecháme vodu puštěnou (a opravdu to tak ještě někde dělají), vyroste spotřeba na téměř třicetinásobek. Za jednoho člena domácnosti je to více než tisícovka. V publikaci si můžete spočítat, jak by to bylo u vás.
Splachování
Většina pražských domácností splachuje WC pitnou vodou a tento stav bude trvat pravděpodobně ještě mnoho let. Jiné řešení v bytových domech je technicky obtížné a improvizovaná provizoria (třeba kyblík s mírně znečištěnou vodou na splachování), zase nekomfortní. K úspoře vody pomůže dvojčinné splachovadlo. U něj je možné zvolit, zda se spláchne běžným množstvím vody (6 – 8 litrů) nebo menším množstvím (3 litry). Pro většinu případů stačí menší množství vody a je tak možné významné množství vody ušetřit. Pokud nemáte dvojčinné splachovadlo, je většinou možné jej snadno pořídit – ať již výměnou splachovacího mechanismu nebo rovnou výměnou celého splachovače. Návratnost nákladů a dopad na úsporu vody si můžete snadno spočítat.
Praní prádla
Starší typy praček spotřebují 90 i více litrů na jeden prací cyklus, soudobé úsporné pračky té vody spotřebují necelou polovinu (35 – 40 litrů). Sice nenabádáme k časté obměně domácích spotřebičů jen proto, že se na trhu objevily úspornější modely, pokud perete často a máte pračku s vysokou spotřebou, stojí to za úvahu. Průměrná pražská domácnost pere podle průzkumu Pražských vodovodů a kanalizací 220 x ročně. To při současné ceně za vodu přestavuje roční úsporu přibližně 1 300 Kč jen za studenou vodu).
I úspornou pračku používejte s rozmyslem – pokud možno v ní perte množství prádla, které zcela zaplní její kapacitu. Délku pracího cyklu pak přizpůsobte zašpinění prádla. I když moderní pračky disponují různými automatikami, které mají omezit spotřebu vody při nižším zaplnění, je z hlediska úspor lepší se na tyto vymoženosti příliš nespoléhat.
Mytí nádobí
Nejefektivnější je mytí nádobí v myčce. Myčka spotřebuje oproti ručnímu mytí přibližně polovinu vody i energie. A důležitý je samozřejmě i komfort. I když je použití myčky úsporné, je třeba jí používat s rozmyslem, podobně jako pračku.
- Spouštět myčku bychom měli až v okamžiku, kdy je zcela naplněná.
- Pokud je to možné, měli bychom dát myčce dost času na mytí – nejúspornější mycí program (označovaný jako Eco) trvá obvykle okolo 4 hodin.
- Běžně zašpiněné nádobí není třeba předmývat.
Pitná voda je především na pití
Z názvu pitná voda vyplývá, že jde o vodu určenou zejména k pití (a k vaření). Ze zmíněných 111 litrů průměrné spotřeby jí vypijeme něco mezi 2 a 3 litry.
I tak dochází i v tomto segmentu spotřeby často k plýtvání. Pokud si chceme natočit sklenici vody na pití, je pravděpodobné, že voda, která teče z vodovodu, nebude mít po otočení kohoutkem teplotu, kterou si pro pití představujeme. Ve většině domácností to řeší tak, že nechají vodu až několik desítek sekund odtočit. Během odtáčení proteče voda bez užitku do odpadu. Je zřejmé, že zbytečně odtočené množství několikanásobně překročí objem vody skutečně zkonzumované.
Pokud takto postupuje jen jeden člen domácnosti, může objem takto vyplýtvané vody dosáhnout za rok skoro 3 m3.
Postup je jednoduchý – postačí si vodu nalít do čisté lahve nebo džbánu a nádobu umístit do chladničky. Zdánlivá maličkost, ale ty 3 m3 vody se na účtu projeví částkou skoro 400 korun. A asi víte, jak s nimi naložit lépe J.
Voda na zálivku a úklid
Pro zálivku pokojových květin nebo truhlíků na balkoně můžete využít například vodu z oplachování ovoce a zeleniny nebo – pokud máte tu možnost, použít vodu dešťovou. Domácnosti, u kterých dlouhodobě sledujeme spotřebitelské chování, takto kryjí celou spotřebu vody na zálivku. Spotřebují přibližně 5 litrů vody týdně, což odpovídá spotřebě asi 0,25 m3 za rok. Zdá se to být nemnoho, ale představuje to spotřebu vody na týdenní sprchování jednoho člověka.
Voda na úklid
V minulém roce jsme v jedné z domácností provedli detailní sledování spotřeby vody na běžný úklid (pravidelné vytírání). Běžná spotřeba vody na vytření potřebných ploch v bytě byla 20 litrů týdně (2x vytírání se spotřebou 10 litrů). Běžné bylo nahrazeno z větší části robotickým vysavačem. V současné době je v provozu každý den robotický vysavač, který spotřebuje na jeden úklid 0,25 litru vody. Klasické vytírání probíhá 1x za 10 dnů. Při stejné či vyšší úrovni čistoty domácnosti dojde k úspoře přibližně 0,6 m3 ročně.
Zde si můžete prohlédnout první díl interaktivní elektronické publikace odkazované v textu
Publikaci v plném rozlišení si můžete otevřít zde
Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadny Praha, který podpořilo Hlavní město Praha
23. březen – světový meteorologický den
Dnes je Světový den meteorologie. Tento den se slaví od roku 1951 na připomínku vzniku Světové meteorologické organizace 23. března 1950. Světová organizace si již více než 70 let připomíná výročí svého založení sloganem. Ten letošní je
Budoucnost počasí, klimatu a vody napříč generacemi
A proč tento den připomínáme i my?
Již několik let v naší neziskové službě #KlimaNaDoma mimo jiné sledujeme stav počasí na v okolí vybraných domů v celé ČR. Naše stanice sice nejsou tak profesionální jako ty od ČHMÚ, ale pracují se stejným úsilím 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Měří stav počasí jak třeba v Praze, v Ondřejově, v Mnichovicích, v Berouně, v Jablonci nad Nisou a na řadě daších míst. Jejich čidla nahlédnou i dovnitř budov a umožňují nám tak zjistit, jak se aktuální vnější klima projevuje uvnitř budov.
Nahlédněte s námi na to jak je zrovna …
Naše stanice v Jablonci nad Nisou
Data o jednotlivých domech zpracováváme do přehledných sestav, které také postupně publikujeme.
Přejeme všem čtenářům našich webovek, ať mají počasí přesně takové, jaké si přejí!
Krásné svátky a PF 2023
Přejeme vám krásné prožití svátků a vše dobré do nového roku 2023.
PDF ke stažení zde
O náš tradiční nástěnný kalendář nepřijdete, ve vašich schránkách se objeví počátkem ledna 🙂
Odolné sousedství v Pražské EVVOluci
Poslední letošní číslo magazínu Pražská EVVOluce bylo věnováno tématu energií a klimatu. A my jsme do tohoto vydání přispěli velkým článkem, kde představujeme některé zajímavé výsledky našeho projektu Odolné sousedství.
Celé vydání si můžete stáhnout zde